Poslední rozloučení s kamarádem a dlouholetým členem Duhy, Dušanem "Danem" Sedláčkem, proběhlo 11. 9. 2018 v Moravské Třebové. Zavzpomínali jsme na něj při písních Jarka Nohavici. Nezapomeneme.

Dne 9.9.2018 Duha Rysi za výpomoci Duhy Křišťálu organizovali v Zoo Olomouc akci na podporu projektu „Kukang“, který má za cíl chránit outloně váhavé na ostrově Sumatra. Tato noční velmi zajímavá poloopice je v místě původu ohrožována jednak nelegálním lovem a vývozem do dalších asijských zemí,  případně je držen jako domácí mazlíček v indonéských domácnostech. Dále jej ohrožuje mizející životní prostředí díky vysazování palmy olejné. Do projektu jsou zapojeni čeští ochranáři, kteří na Sumatře zřídili záchranné centrum, kam jsou umisťováni zabavení outloni a připravováni na vypouštění zpět do přírody.

Příjezd na naše tábořiště byl letos trochu netradiční. Vyrazili jsme z Olomouce vláčkem do Náměště a pak jsme si to pěkně vyšlápli  po chodníčku Terezským údolím... Místo podsaďáků tady stály kopule, jídelnička mini a uprostřed  zbytky Tébijského tábora jakoby se tu prohnal uragán... (pozn. Tébiové = indiánský kmen, který zde už mnoho let sídlí vždycky v době našeho tábora).

S dětmi pracuji od svých 18 let a řekla bych, že už mám dostatečně velkou pedagogickou praxi. Většinou po prázdninách jsem vyčerpaná a přemýšlím, zda do další sezony opět půjdu. Ale to co se mi stalo letos, to se nestalo žádný předchozí rok.

Zástupce Duhy Tangram se koncem června zúčastnili víkendového školení s názvem „Gut drauf“. Školení proběhlo v Bavorsku  ve školicím středisku Jugendsiedlung Hochland Königsdorf.  Téma bylo  aktuální–Zdravý životní styl. Kurs byl organizován Tandemem Plzeň ve spolupráci s Tandemem Regensburg. Účastníci prošli řadou zajímavých workshopů, kde se seznamovali se správnou výživou, s nutností zdravého pohybu a také s potřebnou relaxací.

Tak je to tady po roce zas. Jsme na táboře, který pořádá Duha Kopretina Plzeň a hlavně dobrá parta nadšenců. Přijeli jsme vše připravit již v sobotu dopoledne a do večera měl každý plné ruce i nohy práce, aby se vše uzpůsobilo k obrazu našemu.

Než začala letošní Afrika zapršelo. A pak nastala ta pravá suchá Afrika. Teploty přes třicet. Jednou bouřka a s ní pár kapek, jinak ani „kap“! Úvodní den byl ve znamení seznamování, a že bylo s kým. Spousta nových tváří rozdílného věku – malé i větší děti, rodičovstvo a také zkušení dědečci a babičky. Další den začal ráno pro děti rozdělením do oddílů.

....naštěstí, v pravou chvíli se objevilo 24 statečných dětí, kteří přijeli zachránit bohy a tím i celý Olymp! Neměly to jednoduché, po cestě je sužovaly mořské příšery, obrovské ropuchy a nenažraní orli. Musely si oběhat úřady, aby získaly patřičná povolení k plavbě a holýma rukama postavily celou loď, aby se mohly vydat na dlouhou cestu za jedním z artefaktů – Zlatým rounem.

První červnový víkend strávily děti z Paprsku na víkendovce ve Smilově. Pro děti jsme se snažili zajistit bohatý program–hráli jsme spoustu her a soutěží na základně i na přilehlé louce, po týmech jsme v kotlíku vařili bramborový guláš a navštívili jsme Park sportu ve Hrubé Vodě. Zde se děti vyřádily na bobové dráze, na lanové Kamzíkově stezce či na trampolínách.

Duha Kopretina Plzeň pořádá akce pro děti a mládež. Zde zápisky ze dvou akcí, které nedávno proběhly a zároveň pozvání na akci Zábavné odpoledne s Kopretinou na 17. 6. 2018.

Tento májový víkend se to stalo! Ano, školení hlavních vedoucích proběhlo v Klubu Dlažka v Přerově. Celé absolvovala (a to úspěšně) šestka účastníků. Pět z Duhy a jeden z organizace Tokačeka. Nebylo nás moc, ale mělo to výhodu, že jsme byli v úzkém kontaktu. Všichni se aktivně zapojovali, diskutovali a předávali zkušenosti. Každý dělal doposud na různých typech táborů (od speciálních, sportovních, hravých, malých i velkých) a tak zde zazněly občas i odlišné názory, ale ku prospěchu naší akce. 

… konečně po dlouhé zimě zahajujeme jarní sezónu víkendovkou v Cakově. Natěšení a nedočkaví jsme vlítli do cakovského přírodního ráje jak vítr do chaloupky nabití nejen energií, ale také znalostmi květin a stromů, přidali jsme k tomu odvahu při zdolání lanové lávky a šikovnost při boji s mokrým terénem (klouzání a pády bez nehod), um v orientačních dovednostech (buzola, mapa, azimut, přírodní jevy, značky ...) a hlavně radost při dovádivých hrách. 

Více než stovka lidu dlažkovského i přátel dorazila poslední dubnový víkend na naši základnu. Páteční brigáda lehce navodila atmosféru k následné diskusi Quo vadis, Dlažko. Část se věnovala práci, část diskutovala. Pamětníci i mládež diskusi pěkně rozvinuli. Chvílemi to nebylo příjemné, ale účel to více než splnilo (viz strana 4). Ráno jsme v diskusi pokračovali a pak rozjeli shromáždění klubu Dlažka.

Letošních pětadvacet účastníků Velkého Táborového Konkurzu čekal zcela nabitý program od ranních do nočních hodin. Oficiální páteční večer odstartovala diskuze o povinnostech, vlastnostech a činnosti vedoucích s magickou hrou, v níž se účastníci divadelně seznamovali s až absurdními táborovými situacemi. Všichni účastníci poté museli projít rituálním aktem, při němž se zamýšleli nad jejich vlastními cíli a překážkami, které jim brání v tom, aby se stali ideálními instruktory. Ovšem díky tomuto aktu se aktivizovalo energetické pole podsvětí, čímž jsme nechtěně přilákali kupu kousavých, vedoucíchtivých zombíků.

Posíláme pozdrav z Liberce do všech dužin. Letošní jaro přišlo moc rychle a tak jsem nestihla nafotit naši „Arabelku – sakuru“ v plném květu. Nicméně, krásně přetrpěla letošní mrazivou zimu a dělá nám na zahradě jen radost.