Každý, kdo jezdí s Dlažkou, ví, že každá akce je bezvadná. Pro mě to ale letos vyhrála Čokodeli. A to hned z několika důvodů. Na každé akci, na kterou jsem od svých praktikantských (později vedoucovských) začátků jezdil, jsem měl někoho, kdo mě v podstatě vedl, Čokodeli byla v tomhle jiná, v pátek odpoledne a navečer jsem tam byl nejstarší vedoucí, dostal jsem za úkol vše připravit a ubytovat účastníky. To přece není nic těžkého, říkal jsem si, no po chvilce se mi v ubytování udělal takový binec, že jsem málem nevěděl, kde spím já. :D (více)

aneb To jste ještě nezažili. Tento rok mělo 82 obyvatel lidského světa možnost navštívit na celých 7 dní tajuplný svět skřítků a víl. Bránu do tohoto světa lze spatřit pouze jednou za 100 let. Objevuje se ovšem pokaždé jinde. (více)

Jsem nesmírně ráda, že jsem se tento rok, již pošesté, mohla zúčastnit Sporto tábora. Musím říct, že tábor je každým rokem čím dál tím lepší a rozloučení s dětmi je pro mě čím dál tím těžší. Náš tým měl letos barvu zelenou. Jmenovali jsme se Rákosníčci. Všech 11 dětí z oddílu bylo naprosto skvělých. Rozuměly si nejen se mnou, ale i mezi sebou. Během tábora jsem nezaznamenala jakýkoli vážnější problém, větší hádku či posměšky. Opravdu jsme byli jeden tým, jedna parta, jedna táborová „rodina“. (více)

12. 11. 2013, Praha – Během 15. až 18. října 2013 se v Praze sejdou mladí lidé z celého Česka, aby se vyjádřili k aktuální politické situaci. Koná se již XVI. Zasedání Národního parlamentu dětí a mládeže (NPDM), kde volení zástupci z městských a krajských parlamentů dětí a mládeže proberou, co je v České republice trápí a co by chtěli změnit. Letos se zaměří zejména na situaci kolem voleb a médií, téma letošního zasedání totiž zní: Česko po volbách a mladí lidé. (více)

Workcamp byl fakt super, mám skvělé zážitky a poznala jsem spoustu nových lidí z různých zemí (Japonsko, Německo, Turecko, Katalánsko). Jako tým jsme si fakt sedli a společně si tak užili, jak práci na ekologickém projektu, tak volné chvíle kdy jsme poznávali Bretaň. Byli jsme na několika výletech společně s lidmi z asociace, kteří nám dělali tak trochu průvodce, podívali jsme se do přístavu st. Malo, Broceliánského lesa, na keltské megalitické místo aj. (více)

Tuka Dlažka proběhla letos již podvanácté! Tato super akce splňující ty nejnáročnější požadavky akční mládeže a současně zahrnující všechny prvky toho pravého neformálního vzdělávání letos proběhla na základně Dlažky v Rajnochovicích. Letos za neskutečného – takřka letního – počasí. A poprvé ne pod mým vedením, ale pod vedením perfektně odchovaných mladých vedoucích (a dlouhodobých odchovanců víkendu Tukanů). Všichni a to jak Samec, tak Majlinka, Vláďa Biolek, Michal Novosad, Radka odvedli super práci. Vše za doprovodu skvělých výtvorů kuchařky Vlaďky. Stejně tak vypomohli i návštěvníci Michal Mrnuštík a Zbyněk Kracík. (více)

Workcamp i cestování po něm bylo úžasné. Dětský tábor trval nakonec jen týden, takže první týden jsme měli jen na seznamování a nějaké malé přípravy. Naše představa byla taková, že budeme organizovat dětský tábor, ale po příjezdu nám oznámili, že jsme se trochu mýlili, a že my máme děti pouze „psychicky podporovat“. To se nám úplně nelíbilo a vzniklo kvůli tomu v začátcích pár diskuzí. Vedle nás tam totiž fungovala nějaká japonská organizace, která tábor od dubna připravovala a chtěla, aby se vše odehrávalo podle jejich plánu. My jsme do toho zasazovali své vlastní myšlenky, což se jim ne vždy líbilo. (více)

Byl to skvělý zážitek a velmi  rychlý a možná i drsný start do světa workcampů! Nemohu si na nic stěžovat, organizace proběhla bez problému díky skvělé polské koordinátorce Alicji, kterou jsem si zamilovala, a myslím, že celý projekt splnil svůj předem daný cíl. Workcampy se sociální tématikou mě rozhodně zajímají, a nikdy mě nepřestane bavit pracovat s jakýmkoliv typem lidí. (více)

V září na Myšinci proběhlo školení vedoucích zapojených do projektu Jít k duhu. V průběhu školení kolem základny vzniklo několik cvičných skrýší, které jsme se pod odborným vedením lektora naučili zakládat. Postupně jsme odhalovali úskalí a nástrahy, kterým čelí zakladatel skrýší. Současně jsme pronikli do tajemství úspěšných zakladatelů skrýší a těšíme se, že v průběhu školního roku 2013/2014 založí dužiny samostatně vlastní originální skrýše a pozvou ostatní dužiny do nových atraktivních míst. (více)

Od 13. do 26. července jsem jako dobrovolník pracoval na rekonstrukci zákopů, jeskyní, pozorovatelen a strážných věží v Rakousku poblíž malého městečka Kötschach (zde končí rakouská železnice zastávkou Kötschach-Mauthen, z Villachu 2 hodiny osobákem). (více)

Je ráno, neděle 13. října, svítí příjemné podzimní slunce, jež zbarvuje listí do nejrůznějších barev. V tomto překrásném prostředí, kdesi uprostřed smíšených lesů Hostýnských vrchů, osmnáctka nadšených hráčů a organizátorů Hry her dotváří barevnou symfonii malbami na plechovou boudu, dříve šedivý sklad tábora Dlažky v Rajnochovicích. Po malbě následuje stavba písčitých skanzenů dávných civilizací, záchrana skokanů spadnuvších do bazénu, ozdobování vstupní brány nebo náměstíčka před umývárnami. Vrcholnou „vylepšovací“ aktivitou dne je sběr odpadového materiálu zchátralého přístřešku, jenž zmotivovaní hráči se zavázanýma očima třídí a odnášejí do popelnic. Náhodný kolemjdoucí by se podivoval, co tito mladí lidé, oblečení do „vagabunďáckého“ stejnokroje, vlastně dělají… (více)

Na workcampu jsem poznala nové lidi, kteří přestože byli z různých částí světa, řešili podobné věci a témata jako já a vlastně až na pár věcí jsme se moc nelišili. Jazyková bariéra, které jsem se obávala nejvíce, vůbec nebyla takovým problémem. Moc mě těší, že teď už vím, že znalost jazyka nemusí být perfektní a člověk se dokáže dorozumět s druhými a kreativně s nimi tvořit a produktivně pracovat. (více)

Děti z běžných rodin, které působí v pražském sdružení Duha Jasmín, podruhé přijely do Dětského domova Býchory strávit dobrodružný víkend. Užili jsme si zdejší farmu s mnoha zvířaty, poznali super domov, kde je zcela normální být sám sebou, ale hlavně se skamarádili s býchorskými dětmi a vytvořili s nimi pevné pouto. (více)

Předpověď krásného počasí a MMS s houbařskými úlovky od Mussura mě zlákaly na víkendovou akci Dlažky. Hned přiznávám, že mistrovství světa v ringu nebyl můj hlavní cíl, ale ještě nikdy jsem se nezúčastnila, tak jsem byla docela zvědavá, jak to probíhá, kolik přijede hráčů a jestli se potkáme i se známými Dlažkaři. Nejvíc mě ale zajímalo, jestli opravdu rostou hřiby a těšila jsem se, že si užiju babího léta v krásných rajnochovických lesích, na čerstvém vzduchu a snad i v dobré náladě mezi starými známými. (více)

„Psal se 13. červenec roku 1187. Hrad Karat byl pln čilého ruchu, neb již brzy měl přivítat své nové obyvatele. Monumentální pevnost momentálně poskytovala přístřeší pouze velmistrům řádů, církevních i rytířských, kteří měli za krátkou chvíli nabrat nové členy do svých řad. Všichni přítomní trpělivě vyčkávali příjezdu budoucích rytířů a jejich trpělivost jim brzy přinesla ony pomyslné růže… a za branou se objevil plně naložený povoz…“ (více)