Napsala Helena Štrofová, Duha Arabela dne 4.září 2018
S dětmi pracuji od svých 18 let a řekla bych, že už mám dostatečně velkou pedagogickou praxi. Většinou po prázdninách jsem vyčerpaná a přemýšlím, zda do další sezony opět půjdu. Ale to co se mi stalo letos, to se nestalo žádný předchozí rok.
Měli jsme jeden tábor hezčí než ten druhý. Kolektiv dětí byl vždy super, žádný prudič, kňoura nebo stýskáček. Děti byly usměvavé, šikovné, vyspělé. Na zahraničním táboře se mi stalo, že tři děti mluvily plynně 3 jazyky. Dokonce si samy řídily večerní poradu. My, jako vedoucí a to z Čech i z Německa, jsme tam jenom seděli a čekali, co děti vymyslí a co nám předloží. Podotýkám, že plán aktivit jsme měli připravený, ale ty děti ho ještě vylepšily, a dotáhli do lepšího konce.
V Liberci, přesto, že bylo velké teplo, jsme každý den najezdili 15 – 20 km na koloběžkách. Nikdo nekňoural, děti s chutí hrály všechny hry, které jsme jim předložili. Dokonce si plnily své výzvy a cíle.
Mezinárodní tábor v Liberci byl také super. Všichni vedoucí spolupracovali, děti se těšily na další aktivity, kuchařka vařila to, co dětem chutnalo.
Co se stalo, že to letos bylo vše tak krásné a v pohodě? Že by sluneční paprsky měly vliv na pozitivní myšlení?
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?