V padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy byla v naší republice zakázána činnost skautských a jiných organizací dětí a mládeže mimo Socialistický svaz mládeže, řada nadšenců připravovala a podporovala spontánní sdružování a sebevýchovu dětí a mládeže v různých klubech, podněcovaných a usměrňovaných z redakcí některých časopisů. Příkladem byly především čtenářské kluby Mladého hlasatele, které doznaly velkého rozmachu v tzv. první republice pod vedením Jaroslava Foglara a krátce v letech 1945 – 1948 pod jeho vedení v časopise Vpřed – Rychlé šípy. Potřeba oceňovat příkladnou činnost v takových klubech a společenstvích byla pociťována na jejich instruktážních srazech, výrazně na setkání malých kolektivů na přelomu června a července 1965 v Prachovských skalách. Tam byla úspěšným frekventantům odborného kurzu vydána dopisovatelská oprávnění pro dětské a mládežnické časopisy, v lednu roku 1966 v Praze bylo poprvé uděleno pro činovníky malých kolektivů písemné ocenění "Přítel mikrokolektivu", zatím bez symbolu březového lístku (dále jen BL). Ocenění pro širší okruh osob začali udělovatelé vystavovat později, stále jen v podobě skrytě vypisovaných "dekretů" - udělovacích listů na papíru, kůži, březové kůře či sušeném březovém lístku. Na oceněních se objevoval stále častěji symbol BL, podporoval to i název neoficiálního neveřejného občasníku "Březová kůra". Oceňování vzorných činovníků a členů malých kolektivů se rozrostlo takovou měrou, že bylo nutno dohodnout jeho odstupňování na JUN (pro juniory) a SEN (pro seniory). Pravidla udělování JUN byla písemně stanovena zpočátku pro jejich tři první stupně. Později byla k JUN připojena řada 9 ocenění SEN. Na kurzu pro malé dětské kolektivy, pořádaném v Bělči nad Orlicí ve dnech 28. června až 2. července 1966, byla definitivně uzavřena devítistupňová juniorská řada. O několik let později byla seniorská řada zkrácena na třístupňovou a namísto názvu SEN se vžilo označení Olympijská. Udělování olympijských BL bronzové, stříbrné a zlaté barvy začalo v roce 1980.
Dobrovolné uplatňování principů oceňování vybraných jedinců Březovým lístkem nabylo koncem šedesátých let minulého století takového rozmachu, že lze právem hovořit o širokém, nezávislém a dobrovolném hnutí (dále jen Hnutí BL). V roce 1968, při tzv. Pražském jaru a při mohutném rozmachu práce a jejího oceňování v malých společenstvích zanikla nutnost BL tajit. Byl rychle uplatněn nápad zviditelnit ocenění BL kovovým odznakem. Zásluhou Milana Mádleho byla zhotovena jeho první legální raznice s podnápisem JUN (junior). Odznaky BL-JUN se rozšířily po celém tehdejším Československu, pyšnili se jimi členové Raketových posádek, Hlídek přírody, Dívčích klubů, Turistických rozvědek, ostravského oddílu BVÚ, Modré stovky, Kruhu optimistických rodin, Otevřeného kruhu a dalších organizací i společenství mimo ně. Odznaky byly po opětovném zákazu Junáka státními orgány považovány za jeho propagaci, jejich veřejné nošení bylo považováno za provokaci. Raznice odznaku BL-JUN byla v redakci časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců zabavena tehdejší Státní bezpečností SNB a u ní také zmizela. Odznaky BL-SEN (senior) nebyly nikdy vyrobeny.
V roce 1979 byla zhotovena, tehdy ilegálně, z popudu Břetislava Boháče z výtěžku činovnické sbírky druhá raznice odznaků v podobě samotného BL, tedy bez podnápisu JUN. Tyto odznaky byly a jsou zhotovovány ve značných počtech. Tím se postupně začal nahrazovat zkratkový název odznaku JUN názvem Březový lístek - BL. Dnes tvoří odznaky vyrobené z raznice vzor 1979 drtivou většinu udělených BL - do roku 2004 jich bylo vyraženo kolem 40.000 kusů. Používání souhrnného názvu JUN (juniorské) pro 1. až 9. stupeň BL dnes spíš doznívá, jsou udělovány i dospělým. Devítistupňová řada je výstižněji nazývána základní.
Některá moravská kolegia nositelů ocenění BL dávají přednost původnímu názvu a podobě odznaku s JUN, oceněným předávají často jen udělovací listy. Taková ocenění jsou ryze intimní a nesledují veřejný smysl Hnutí.
Po návratu podmínek svobodného organizování dětí i dospělých si společenství Otevřený Kruh v Holešově v roce 1990, se souhlasem Jana Šimáně - Galéna, pořídilo raznici třetí podoby BL. Jako výraz pokračování násilně přerušené tradice vrátilo svému odznaku nápis JUN, navíc k němu připojilo i název společenství. Rozšířenou podobu navrhl J. Pospíšil-Davy, první odznaky byly vyraženy v roce 1991. Existence odlišných odznaků, i když zachovávají společný symbol BL, občas vyvolává dosud neuzavřenou diskusi o tom, zda to Hnutí prospívá, nevadí či škodí.
V roce 1993 bylo dosavadních 12 stupňů BL (9 základní řady a 3 olympijských) rozšířeno o Čestný. Raznici pro jeho výrobu navrhl Zbyněk Švabík ze Ždánic.
V roce 1991 zakládá Jan Šimáně – Galén Galénovu nadaci k podpoře činností s dětmi a mládeží a vkládá do ní peníze, které získal jako odškodnění za své věznění a nucené pracovní nasazení. Vrátil se ke svým "spanilým jízdám" na letní tábory a Lesní školy, aby tam znovu propagoval Velkou Pedagogickou Hru, Pět Pé, ideály Žlutého kvítku, Březového lístku a Přátelství rozrůzněných. V roce 2004 založil Galén Galénův nadační fond. Poslání Galénovy nadace bylo totožné s posláním Galénova nadačního fondu, který vznikl pro zachování cílů a finančních prostředků, tzv. přeregistrací ve smyslu novějších zákonných předpisů, v polovině ledna 2005. Fond sice není právním nástupcem nadace, ale ve všem navazuje na její účel. Fond je samostatnou právnickou osobou, která není nadřízená nebo podřízená hnutí Březový lístek. Toto hnutí je fondem podporováno.