Napsal Jan Zahrádka a Monika Bezoušková, workcampy dne 7.října 2013
Řecko bylo úžasný. Cestou jsme se trochu báli, jak vše zvládneme, jelikož jsme měli koupené lístky jen do Bulharska a zbytek jsme museli řešit operativně až na místě. Vše ale dopadlo výborně. Do Didymoteicha jsme dorazili v pohodě a na místě jsme byli jen příjemně překvapeniJ. Připraveni jsme byli spíš na horší, než lepší podmínky, abychom potom nebyli zklamaní. Naštěstí jsme narazili na opravdu suprový workcamp. Byli jsme úplně první dobrovolnický tým v Didymoteichu, protože jeden termín byl zrušený a SCI workcamp zde předtím nebyl.
Bydleli jsme v nádherném dřevěném baráčku. Jelikož jsme byli jediným párem, měli jsme dokonce i vlastní pokojJ. Celkem nás tam bylo 11 plus úžasný francouzský camp leader. Dával nám informace o tom, co se bude dít, ale jinak si na nic nehrál a byl spíš jako člen naší bandyJ. Sešli jsme se všichni věkově podobně, nálada byla dobrá a za celou dobu nebyl žádný problém.
Práce byla únosná a nějak zvláště jsme se nepředřeli. Jediným nepřítelem bylo sluníčko, které neskutečně vyčerpávalo a občas večer po něm i kůže pěkně zčervenalaJ. Na druhou stranu jsme měli možnost chodit zdarma do bazénu, což jsme vítaliJ. Pracovali jsme jen v pracovních dnech, a to od 9 do 14. Jelikož ale v Řecku nikdo nic moc neřeší a vše je "CIGA CIGA - buď v pohodě", takže jsme občas začínali později a končili dřívJ.
Náplní naší práce bylo opravovat místní sportovní areál situovaný v lese a jemu přidružené objekty. O večerní zábavu se nám staral místní průvodce z radnice, který byl organizátorem celé akce. Večerní zábava spočívala v chození po barech, muzeích, jednou jsme měli večerní řecko-turecký film a dokonce jsme měli i to štěstí, že jsme byli na místních slavnostech věřících.
Lidé v Řecku byli opravdu velice milý a starali se o nás jak o vlastníJ. Co se týká jídla, bylo ho víc, než dost. Každý den jsme si před prací došli do kuchyně vzdálené 300m pro svačinu a po práci pro oběd a večeři. Jídlo bylo chutné a neměli jsme vůbec problém s tím, co nám uvařili. Jediný problém pro mě byla moje horší znalost angličtiny. Jelikož jsme tam ale byli opravdu dobrá banda, všichni jsme si vycházeli vstříc a klidně i několikrát jsem mohla svou myšlenku zopakovatJ.
Jak hodnocení zakončit? Jsem neskutečně rád, že jsme se pro rozhodli a jsem rád, že jsme měli i to štěstí a narazili jsme na tento parádní workcamp v Řecku a tolik úžasných lidí. V neposlední řadě chci poděkovat Duze, že jste nám pomohli se do Řecka dostat a dali nám užitečné informace. Opravdu to byla výborná zkušenost a máme s řeckým městečkem Didymoteicho jen ty nejlepší zkušenostiJ.
Jan Zahrádka a Monika Bezoušková
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?