Tábory pro rodiče s dětmi
Napsala Jana Nevtípilová, Duha klub Dlažka dne 12.června 2013
Tábory pro rodiče s dětmi jako zdroj inspirace a jako skvělý způsob trávení volného času, na který je Dlažka odbornice.
Tento článek píšu, protože mám to štěstí studovat na vysoké škole obor, který mě baví, a který teoreticky pokrývá i oblast mých zájmů – tedy volný čas. Letos jsem v rámci bakalářské práce nazvané Tábory pro rodiče s dětmi jako způsob trávení volného času prováděla výzkum, který měl dva hlavní cíle. V první řadě měl za úkol objasnit, jaké důvody mají rodiče, již se účastní táborů R + D, k trávení své dovolené s dětmi na táboře. Druhým cílem práce pak bylo popsat tábory pro rodiče s dětmi z teoretického hlediska a přiblížit jejich fungování širší veřejnosti.
Oba cíle se podařilo naplnit a vy, milí Dlažkaři (i ostatní budoucí účastníci J) si tak můžete přečíst pár zajímavostí, které vás možná překvapí, možná ne, ale snad hlavně potěší.
Na základě informací, které mi poskytli současní rodiče – účastníci, jsem průběh jejich dlouhodobé účastni rozdělila do několika kategorií. První z nich je První impulz, na základě něhož rodiče rozklikli nabídku táborů na webu Dlažky a poprvé se přihlásili. Není asi překvapením, že rodiče k tomuto rozhodnutí vede zejména jejich pozitivní vztah k aktivnímu trávení volného času, a tak místo aby se, dle jejich vlastních slov „někde poflakovali“, volí aktivně strávenou dovolenou, kterou pro ně tábor představuje. Tuto svoji představu se snaží předat svým dětem a ukázat jim tak alternativu k trávení volného času u počítače či před televizí. V mnoha případech se také rodiče rozhodují na základě velmi pozitivní vlastní zkušenosti s Dlažkou nebo díky dobrým referencím svých přátel, protože jak z výzkumu vyplynulo, tábor pro rodiče s dětmi je tak silný zážitek, že se o něj s přáteli jen málokdo nepodělí. Spousta rodičů účastníků se v dětství sama táborů pro děti účastnila a chtějí, aby i jejich děti o tuhle příležitost nebyly ochuzeny, a to nejlépe od co nejnižšího věku.
Dále jsem se zajímala o Očekávání rodičů. Často se před prvním táborem lišilo od očekávání, se kterými se rodiče přihlašují nyní. Než tedy jeli na tábor rodiče poprvé, vyskytovaly se místy obavy, které byly vyvolané nejistotou z neznámé situace, lidí a prostředí. Ale co je zajímavější, taky minulou zkušeností s Dlažkou jakožto drsnou organizací, kde se účastníci nebojí bahna ani únavy. Někteří rodiče si tak kladli otázky, jestli jsou na něco takového připraveni. Jejich obavy se ale naštěstí na táboře vždycky velmi rychle rozplynuly a ukázaly se jako zbytečné. Nad strachem vždycky převládlo očekávání v podobě těšení se, které se s přibývajícími tábory nezměnilo nebo dokonce znásobilo. A netěší se jen rodiče, ale taky děti. Dalším očekáváním pak pro rodiče bylo, že budou trávit svůj volný čas společně se svými dětmi. Ne všichni předpokládali, že dopoledne budou sami a děti budou mít program v oddílech. Tahle skutečnost se ale ukazuje jako jedno z největších pozitiv, které rodiče na táboře vnímají. Co dalšího se rodičům vybavilo, když si představili, že pojedou na tábor s dětmi, bylo prostředí tábora. Tady můžu jen konstatovat, že hlavně Rajnochovice si všichni pochvalují a na jejich adresu padají samé superlativy. Dokonce se objevilo i pár názorů, zda to není až příliš velký luxus J. Po absolvování prvního tábora se pak očekáváním, které se dokonce vyhouplo na první místo, stala přítomnost ostatních rodičů, táborové party, která všem velmi přirostla k srdci. Co rodiče často nepředvídali, ale teď hodnotí s naprostým povděkem, je pak izolovanost od techniky, mobilů, počítačů a taky od každodenního života. Na ten na táboře rodiče snadno zapomínají, zvlášť díky tomu, že se nestarají o čas a naopak je postaráno o ně i o děti. Přináší to duševní odpočinek, který se prý jinde nenaskytne.
Jako třetí kategorii jsem pak identifikovala Přínosy, které tábory pro rodiče s dětmi představují jak pro samotné rodiče, tak i pro jejich děti. Pro rodiče je přínosem především parta, která se vytvořila z dalších rodičů účastníků na základě společných, často velmi nevšedních zážitků. Zážitky, které označili jako „šílené věci, které by jinde nedělali“, se staly dalším bonusem, protože na chvíli se ocitnout mimo realitu a chovat se „jinak“ je prý obohacující. Příkladem těchto nevšedností může být lezení rourou v potoce (zmíněné snad všemi rodiči), modrá ryba a červené brambory, Vánoce v létě nebo spousta spontánních nápadů, jako zamaskovat cizí auto atd. Jinou věcí, která rodiče obohacuje je pak učení se novým věcem, hlavně hrám a sportům. Rodiče jako velký přínos vnímají také to, že jejich děti je uvidí v jiném světle a poznají, že nejsou žádní „suchaři“, ale naopak mají smysl pro humor a umí si poradit v různých situacích. Tohle všechno si rodiče cení jako přínos pro sebe, ale tábory pro rodiče s dětmi jsou podle nich neméně přínosné taky pro jejich děti. Představují pro ně totiž jakousi formu zocelení, a to v tom smyslu, že tábor v bezpečném prostředí rodiny připraví dítě na nečekané situace a vyvede je z představy, že pohodlí domova je to nejdůležitější. Rodiče vidí u dětí velký posun, který přisuzují právě účasti na táboře pro rodiče s dětmi. Hlavně v oblasti pohybové, tedy šikovnost při sportech a v oblasti rozumové, a to hlavně u stolních her a řešení náročnějších úkolů. Nesmírně si pak všichni cení toho, že děti jsou samostatné a problémy, které by řešily s nimi, zvládnou mnohdy samy.
V neposlední řadě taky můžu říct, že se tábory pro rodiče s dětmi a taky „prostě Dlažka“ staly životním stylem rodiny. Je to ideální dovolená s dětmi, bez které si už účastníci jen těžko představují prázdniny. Tábory se staly součástí jak života rodičů, tak především dětí, které pobyt v přírodě, pohyb a hry považují za naprosto přirozené a rodičům už nekladou otázku „Zda pojedou na tábor,“ ale otázka zní „Kam pojedeme na tábor?“
Na závěr bych chtěla poděkovat všem rodičům, kteří se podíleli na výzkumu a taky všem hlavním vedoucím (hlavně Mussurovi), kteří tábory s dětmi pořádají. Doufám, že trend táborů pro rodiče s dětmi bude jen narůstat a účastníků bude stále dost, protože po napsání bakalářky mám skvělý pocit, že se můžu účastnit něčeho tak (podle rodičů) úžasného a přínosného. J
Jana Nevtípilová
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?