Na co se během roku těšíš?

Já se vždycky těším na to, co je zrovna tak nějak nejblíž - na oddílovou akci, na víkend s kamarády, na cestu do zahraničí... Takovým tím vrcholem všeho mého těšení je ale vždycky tábor.

Co ještě dalšího stíháš kromě Tuláků?

Loni jsi byla na dobrovolnickém Tamjdemu. Líbilo se ti tam?

Tamjdem se mi líbil moc. Přijde mi to jako báječná příležitost dostat se na zajímavé místo, poznat nové lidi a zároveň pomoct tam, kde je potřeba. Až mi to bude časově vycházet, určitě vyrazím znovu :)

Z jakého důvodu tě dobrovolnictví  baví a naplňuje?

O dobrovolnictví obecně bych mluvila nerada, neboť je to široká oblast a já se pohybuju jenom v její malé části. V práci s dětmi je pro mě důležitá zpětná vazba, pokud je teda pozitivní. Prostě když za mnou přijde jedno z dětí a řekne mi, že se mu tahle akce líbila nebo že ta hra, kterou jsme zrovna hráli, byla super. Škoda, že my velcí to takhle neumíme. To by se pak pracovalo ještě líp :)

Jezdíváš na celoduhové akce i na CVVZ (Celostátní vzájemné výměny zkušenností) . Co se ti nejvíc líbilo na Duhové bráně, co na ní třeba ve srovnání s CVVZ chybělo?

Snažím se využít každé příležitosti, která mi umožní se nějakým způsobem zlepšit v tom, co dělám. Srovnávat Duhovou bránu a CVVZ je docela oříšek. Už jen proto, že CVVZ jsou masové akce, na které jezdí stovky lidí. Díky tomu je tam mnohem širší programová nabídka. Navíc jsem na poslední Duhové bráně byla díky Velké Duze ještě o část programu ochuzena, což mě trošku mrzelo. Na druhou stranu menší počet účastníků Duhové brány (a samozřejmě taky um organizátorů :)) zajistil atmosféru mnohem kouzelnější, než by kdy bylo možné na CVVZ. Byla jsem moc ráda, že jsem potkala známé lidi, kteří navíc vypadali, že mě taky rádi vidí. Za to jim moc děkuji :)

Co tě napadlo, když jsi se dozvěděla, že budeš další držitelkou Duhové štafety?

"Já? Cože?"

Měla jsi radost?

Radost přišla až po pár minutách. Ze začátku jsem z toho byla akorát tak vykulená :)

Díváš se kolem sebe, kdo bude tvým následovníkem?

Dívám a už mám i tip :)

Co by jsi popřál Duze, vaší dužině, sobě , nám všem?

Duze bych popřála hlavně to, aby vydržela co nejdéle a aby všichni její členové (hlavně ti dospělí) si byli vědomi jejího hlavního cíle - dobře odváděné práce s dětmi a mládeží. Tulákům bych určitě popřála to samé. Plus ještě zázračného kouzelníka, který by nám mávnutím kouzelné hůlky poopravil naše tábořiště. A sobě? Sobě nic přát nechci.

Děkuji za rozhovor.

Rozhovor s Katobou vedla Jana Šoupalová

Na Velké Duze v roce 2008 byla poprvé rozdána ocenění dobrovolníkům Duhy. Duhou se rozběhla Duhová štafeta – prvních pět členů Duhy bylo symbolicky odměněno za svůj přínos organizaci, v dalším roce to byli oni, kdo předávali pomyslný štafetový kolík dalšímu členovi Duhy a  vyslovili uznání někomu, o kom vědí, že je inspirací pro své okolí, vyjádřili úctu k jeho či její dobrovolnické práci a rozvoji hodnot sdružení. Členové Duhy se Duhovou štafetou vzájemně povzbuzují k dalším aktivitám a radují se z  duhových úspěchů.