Na workcampech v roce dobrovolnictví
Napsala Jana ©oupalová dne 17.října 2011
Duha, projekt Workcampy: Na konci léta se ptáme dobrovolníků, kteří se rozhodli, že léto prožijí na workcampu (ať už na workcampech Duhy v ČR nebo u partnerských organizací v zahraničí), jak se jim v mezinárodní skupině dařilo a jaké zážitky si s sebou přivezli:
Každý z nás má nějaký důvod, proč jede na workcamp. Ten můj byl obrovská touha jet pryč z města, kde bydlím, touha jet sama a dokázat si, že se nebojím světa, a touha poznat nové lidi a kultury. A tak jsem opravdu jela.
autorka: Petra Stefanscová
Bála jsem se, ale bylo to vzrušující. Byla jsem na workcampu v Německu, konkrétně v Rübenau. Malá, možná víc než malá vesnice kousek od hranic s Českem. Zaměření workcampu bylo „environment“. Co se týče ubytování, spali jsme ve stanech, velkých, které pro nás byly připraveny na místě. Kuchyň byla venku, sprcha byla venku (teplá voda závisela na tom, jestli svítí sluníčko), byly tam krásný kadibudky, "koupelna" byla taky venku...
Naše práce byla hodně různorodá, ale hlavně jsme pracovali se senem a na rozlehlých loukách. Musím říct, že práce byla docela náročná, takže by se tam určitě hodilo víc kluků. Budova, u které jsme měli zázemí se předělávala na hostel, v jedné z místností jsme odstraňovali omítku. Třídili jsme odpad, žili jsme ekologicky, vařili jsme džem z jeřabin, obraceli seno, nosili seno nahoru a dolů a nahoru a dolů.........
Asi třikrát jsme jeli pracovat docela daleko za vesnici.
Bylo nás celkem 12. Lidé byli převážně z východní Evropy, o to víc mně překvapila jejich velice vysoká úroveň angličtiny. Byl tam taky Angličan a Španělka. Když jsem na camp odjížděla, nikdy by mě nenapadlo, co si s sebou odvezu... Na campu jsem potkala skvělé lidi, se kterými stále udržujeme kontakt a plánujeme cesty do Evropy. Nikdy by mě nenapadlo, že až budu odjíždět bude mi tolik chybět žít s těmito lidmi 24/7, popíjet s nimi, pracovat s nimi,.....
Po 14 dnech práce, legrace, popíjení jsem vyrazila na výlet do Drážďan. Byla to spontánní akce s dvěma kamarády, které jsem poznala na campu.
Moje zážitky se nedají dost dobře popsat, prostě workcamp bylo to nejlepší, co jsem – zatím - v životě podnikla!
Jeďte!!!!!
Zdeňka Uhlířová
Po dlouhých peripetiích se nám podařilo sehnat dvě místa na workcampu v Srbsku ve městečku Arilje. Jako cestovní prostředek byl nakonec zvolen vlak (výjimečně se mi podařilo přesvědčit přítelkyni, která preferovala autobus). Vydali jsme se nočním vlakem do Budapešti a odtud do Bělehradu. Ráno už jsme se povalovali v parku u hlavního nádraží v hlavním srbském městě a čekali na bus do Arilje. Všechno šlapalo jako na drátkách a v pět večer už jsem vybaloval věci na matraci v tělocvičně místní školy.
Podstatou workcampu bylo shromažďování fotografií, natáčení interview s místními lidmi a popisovaní zajímavých míst v Arilje a jeho okolí - tyto materiály by měly být následně použity na webových stránkách města a v propagačních materiálech, jejichž cílem je přitáhnout do města co nejvíce turistů.
Na celém workcampu jsme nenarazili na jediný problém - campleadeři byli správný týpci, parta byla taky výborná a lidi v okolí nás měli rádi. Neustále jsme byli zváni na nějaké akce jako byla tradiční svatba, fotbalové zápasy mezi členy workcampu a místními nebo otvíračka kilometrového úseku silnice, kde slavilo asi 300 lidí, hrála klasická balkánská dechovka, pivo a rakije tekly proudem.
Toto byl můj první workcamp a naprosto splnil mé očekávání - poznat trochu hlouběji místní kulturu, zlepšit si angličtinu a poznat nové lidi. Pokud mi do toho něco nevleze, určitě bych se chtěl příští rok opět nějakého workcampu opět zúčastnit.
Roman Lupíšek (29 let)
Ahoj,
workcamp ve Švýcarsku byl mou první zkušeností s SCI organizací. Před odjezdem jsem byla docela nervózní, nevěděla jsem, co mě čeká. Dva týdny ve Švýcarsku byly jedním z nejhezčích zážitků, které jsem letos prožila. Campleader nemohl být lepší, vůbec jsem nečekala, že se o nás bude tolik starat, s ostatními dobrovolníky jsme si sedli, celkově jsem byla naprosto nadšená! Zpátky do ČR se mi vůbec nechtělo a už teď se těším, až zase někam vyrazím (:
Díky, Klára Vajchrová
Ahoj,
byla jsem na workcampu Dreilutzow, cca 30 km od Schwerinu. Jednalo se o areál zámku s parkem, kde jsme připravovali Lichterfest na poslední pátek v srpnu. Líbila se mi kreativita i prostředí, kde se workcamp odehrál. Výlety byly také povedené. Počet dobrovolníků byl 15 a opravdu rozmanité národnosti byly zastoupeny - Japonsko, Korea, Tchaiwan, Bělorusko, Ukrajina, Turecko, Ekvádor. Leadři workcampu byli opravdu skvělí. Čtrnáct dní workcampu jsem si užila a určitě bych jela znovu!
Kristýna Kaucká
Ahoj,
byla jsem na workcampu v Turecku s Kristýnou Hlasivcovou ve městečku Mut a byl to nejlepší zážitek z prázdnin. Sešli jsme se tam skvělá parta lidí z celého světa. Celkem nás tam bylo 16 (Španělé, Francouzi, Ruska, Korejci, Japonka, Turkyně a my :)
Poznávali jsme ostatních tradice a jejich typická jídla, což bylo velice zajímavé. Lidé v Turecku jsou hrozně milí a ochotní. Pořád nám dávali něco zadarmo a dokonce jsme měli vlastního řidiče s minibusem. Pořád se s námi chtěl někdo fotit, nejvíc asi místní děti. Dokonce jsme byli i v místních novinách jako pomocná síla z celého světa :).
Turci náš workcamp pojali spíše jako prázdniny než práci, takže jsme celkově pracovali asi jen 6 dní (i kvůli vedru to pořádně nešlo) a tak jsme jezdili na výlety a objevovali krásy Turecka. Asi každý druhý den jsme navštěvovali místní bazén, což bylo velice příjemné. Dokonce jsme jeli na dva dny na výlet k moři, které bylo krásné, ale strašně teplé. Největší problém, který jsme s Kristýnou ze začátku měly, byla teplota...každý den kolem 45°C, což pro nás byl ze začátku šok. Jediná komplikace, která nastala, byla doprava na místo. Přistály jsme na letišti v Antalyi a odtud jsme jely dálkovým autobusem asi 800 km (celkem 14hod) do městečka Mut.
Jsem moc ráda, že jsme vyrazily zrovna do Turecka. Bylo to opravdu skvělé, super parta lidí. Jsme stále v kontaktu přes internet a dokonce bychom měly jet s Kristýnou v listopadu do Barcelony navštívit španělské přátele.
Díky moc za zprostředkování. Bylo to perfektní!!!!:)
Zuzana Karová
Byla jsem na workcampu ve Slovinsku v krajinné oblasti Goričko. Bydleli jsme na venkově, v centru na ochranu vydry umístěném téměř uprostřed lesa; kolem jsou jen malé vesničky. O to milejší byli tamní obyvatelé, kteří nás zvali na obědy, sponzorovali nás každodenně čerstvým mlékem, pečivem, zeleninou atd. Skvělý zážitek a přístup campleaderů, kteří workcamp organizovali. Pracovali jsme na zvelebování centra a budování naučné stezky. Práce nebylo nijak moc, ale ta co byla, byla tvůrčí, zajímavá a rozmanitá. Každý mohl pracovat tak, jak se mu chtělo, nikdo nikoho nenutil. Po práci byl čas na výlety na kole, návštěvu obyvatel a seznáme ní se s jejich tradičními produkty, prohlídku hradu nebo posezení s ostatními dobrovolníky.
Jedinou výtku mám ke složení dobrovolníků. Bylo nás šest, z toho 1 z Belgie, 2 z Česka a 3 ze Španělska. Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla jet na workcamp, byla možnost poznat lidi z různých koutů Evropy a nečekala jsem, že potkám několik lidí ze stejné země... Naštěstí zážitků bylo i tak nepřeberně, takže s workcampem jsem víc než spokojená.
Martina Dvořaková
Posílám několik řádek o letošním workcampu v Srbsku - Stará Planina, Agrobiodiversity Camp, srpen:
Na začátku jsem se strašně těšila, těsně před odjezdem mě začaly hlodat obavy a nakonec vše přebily bezvadné zážitky.... Letos jsem se poprvé vydala na workcamp. Konal se v Srbsku a jeho zaměření znělo: Agrobiodiverzity camp. Jen těžko jsem si představovala, co bude naše práce obnášet. Ve skutečnosti jsme obnovovali staré pastviny, což spočívalo ve vysekávání trnitých keřů, práci mezi koňmi a srbskými rostlinnými endemity, vysoko v horách Staré Planiny s úžasným výhledem do údolí, vyhřívání se na sluníčku a pobyt daleko od lidí. V druhé půlce kempu jsme pak vysekávali a nakonec i značili turistickou trasu k vodopádu Skok. Celou dobu jsme bydleli v horách ve stanech, pili jsme vodu z pramene a vařili na ohni. Byl to skvělý zážitek, a to nemluvím o lidech, se kterými jsem se seznámila. Zkrátka příští rok jedu znovu:).
Jelikož se tento camp bude s největší pravděpodobností konat příští rok znovu, ráda poskytnu v případě potřeby mým následníkům informace a vřele jim tento wc doporučím.
Zuzana Kohlová
V létě jsem se zúčastnil workcampu ve osamělé vesnici Hummovaara, čítající cca 200 obyvatel roztroušených po lesích... Během workcampu jsme se snažili opravit okolí místního komunitního centra, takže se většinově jednalo o "zahradní práce" jako sekání trávy atd... Nejpříjemnějším překvapením workcampu pro mě byla vstřícnost a pohostinnost místních, kteří nám půjčovali kola, brali nás na ryby atd.. Díky campleaderům jsmě měli velmi dobré "volnočasové" vyžití, díky kterému jsme poznali místní zvyky a obyvatele. Ještě před začátkem workcampu jsme strávili 2 týdny cestováním po Finsku takříkajíc po vlastní ose.
Celkově si myslím že workcamp je ideální příležitostí jak doopravdy pochopit kulturu a myšlení lidí cílové země a také jako výborná příležitost procestovat si zemi před či po workcampu, což bych, stejně jako samotný workcamp každému doporučil.
Václav Mašek, 20 let, workcamp Finsko
Ahoj,
Na workcampu jsem byla v srpnu. A stále mě vzpomínky na něj pěkně hřejí. Je to moje nejlepší zkušenost se super zážitky. Pracovala jsem na farmě, která byla nejblíže vzdálená městečku Valls ve Španělsku. Naší pracovní náplní byl celkový úklid na farmě a okolí, stavění základů pro novou budovu pekárny, která byla hlavní obživou farmy. (prodej chleba) Dále jsme vypomáhali i na jiné farmě. Celkově jsme pracovali tak 4 až 5 hodin denně. S výjimkou jednoho dne, kdy jsme byli pomáhat celý den na jiné farmě. Práci jsem si maximálně užila, protože u toho člověk "vypne". Co se týče náplně našeho volného času, tak jsme měli skvělého campleadera, který se nám snažil stále zajistit program. každý z nás pořádal nějaký workshop, dále jsme hráli různé hry a jezdili na výlety. Dokonce jsme měli štěstí, protože ve Valls probíhala katalánská slavnost, kdy místní stavěli Human tower. A dále naši hostitelé byli velice hudebně nadaní. měli dokonce i svou kapelu, takže jsme večer měli stále hudební program. Byl to vegetariánský workcamp a i když nejsem vegetarián, tak jsem si velice pochutnala a získala spoustu typů na bezmasá jídla. :-)
Nemohu vytknout nic špatného. Celý workcamp se vyvedl na 100%. Je to super příležitost jak získat nové přátele, procvičit cizí jazyk, naučit se něco nového, poznat novou kulturu a zažít spoustu nových zážitků.
Dokonce jsme si se všemi ostatními dobrovolníky tak sedli, že plánujeme, kdy a kde se sejdeme.
Určitě se někdy v budoucnu na tuto farmu vrátím.
Maximálně doporučuji workcamp! Těším se příští rok na novou zkušenost!
Aneta Vachová.
Pedro Pires, Jana Šoupalová
Duha
Mezinárodní krátkodobé dobrovolnické projekty v zahraničí, tzv. workcampy, jsou zpravidla dvoutýdenní akce, během kterých se pěti až dvacetičlenná skupina lidí z celého světa podílí na výpomoci u veřejně prospěšných projektů.
Více o workcampech na http://www.trochujinak.cz/workcampy/co-je-to-workcamp/
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?