Čokodelky a Čokodelíci na rekordním víkendu pro rodiče a děti
Napsala Jana ©oupalová dne 17.října 2011
Duha Klub Dlažka, Jaroslav Mussur Biolek: Pár dní před akcí jsem v letním počasí klasicky v trenkách a tričku připravoval víkend. Lehce zapatlaný od čokolády a spolu se mnou naše skvělá veselá a hravá Dlažka s plnou náručí Deli! A na tento supervíkend rodičů s dětmi se chystal taky Dědeček Čoko a babička Deli! Byl unikátní mimo jiné tím, že:
- tolika lidiček na akci pro rodiče s dětmi v Rajnoškách bylo naposled v minulém tisíciletí (bylo nás osmdesát - což je takový běžný tábor velikosti Hati Pati),
- uspokojil Delinkáře, Čokomilce, koláčkomilce a vůbec všechny milovníky pochutin kvalitních sladkých, ale také jiných mj. uzených (špekáčky, uzené a klobásky čekají), mazacích (pomazánky světové kvality) i ovocezeleninových (čerstvé oříšky a zvláště ta cibule - ta psala),
- zadržovali jsme před akcí slunce (měli jsme ho plné sklepy, kýble, zavařeniny i krabice), ale nakonec jsme byli spokojeni s mlhou, přeháňkami i lijákem, duhou, ranním mrazíkem, ale i sluníčkem (chyběla jen bouřka a sníh),
- bylo k tomu mokro a trochu bláta k tomu (ideální podmínky jako na některých letních táborech,
- přijela elita vedoucích (Haťa Paťa, Austrach, Táňa, Ivo, Vlaďka, Katka, Majlinka, Šoule Moule, Xaxátko a další) i kuchařů (Miloš, Marie, Jitka, Lenka a Hanka),
- byl to ojedinělý víkend, kdy léto opravdu vystřídala rovnou zima,
- vyzkoušeli jsme nově zateplenou jídelnu v kritických chladných a větrných podmínkách a to s úspěchem,
- vypili jsme rekordní množství čaje (8 várnic) i jiných pitelných pochutin,
- nasbírali jsme hub plné košíky a pak si je udělali – lehký nedělní vzorek byl super,
- byl naprosto super sport pro zájemce - volejbal, ringo i fotbal s nádhernými slajdy po skvěle deštěm upraveném trávníčku ... ale i scrabble, aktivity i pinec,
- bohužel nebyla plánovaná oslava úspěchů našeho i slovenského fotbalového týmu (kdo za to může?),
- byl skvělý Večerníček, kde se potkal babička Deli s dědečkem s Xaxátkem,
- tolik stolních her a vychytávek všeho druhu nikde jinde na podzim kromě pražského Deskohraní byste nenašli ...,
- sešlo se vysoké množství kvalitních hudebníků a tak hudba bude zněla dloooouho do noci takřka do rána (kytary, bubínky, harmonika),
- ta uvolněná energie koncentrovaná z tolika skvělých lidí do jednoho bodu a to do tábora Dlažky zní v každém ještě teď a bude znít aspoň do Mikuláše ...
Mussur
A ještě zážitky jedné z účastnic (maminky):
Dědeček Čoko a babička Deli
Už potřetí jsem vyrazila na podzimní akci Dlažky, ČOKODELI. Říká se, že do třetice všeho dobrého a opravdu se to vyplnilo. Taková ČOKODELI byla jedinečná, úžasná, jak účastí, tak náladou a atmosférou.
V pátek ráno to vypadalo, že tento ročník budu muset vynechat, protože moje malá Světlanka onemocněla a Terezka měla bohužel jiný program. Nakonec se vše zařídilo a já jela poprvé v nejmenší sestavě, pouze já a syn Tomášek. A samozřejmě Davča, jenže ten už je praktikant a tak do mojí skupinky malých dětí nezapadá. Příjezd do Rajnochovic v pátek odpoledne byl krásný, protože nás přivítala krásná podzimní vůně lesa a mokrého listí. Mezi prvními tam byli ještě, pro mě nová děvčata, protože byli z jiného tábora, ale musím napsat, že SUPER BABY ze Slovenska. Rychle jsme se seznámily a pomalounku se začali rozkoukávat po nové jídelně, které dávám tímto velkou podtrženou jedničku. Čekání na ostatní účastníky jsme s Tomíkem vyplnili ping pongem, který by on hrál pořád. Za nedlouho už se začali sjíždět všichni milovníci ČOKODELI. Vítání všech známých je opravdu moc krásná a příjemná věc. Byla jsem překvapená, jak hojná účast na tuto akci dorazila. Přijeli i z Čech – z Prahy, Hradce Králové a Pardubic, ale i z Moravy – z Brna, Ústí nad Orlicí, Znojma, Ostravy, Hradce na Moravicí, a Slovenska – z Piešťan. Po večeři jsme se rozběhli po světýlkách při první noční hře a plnili zajímavé úkoly. Na víkendovku dorazili lidičky hned ze šesti táborů rodičů s dětmi, a tak úkoly, které jsme plnili byli veselé. Večer po večerce pro děti se hudebníci opět rozezněli. Nádherně jsme si zazpívali a ohřívali se u krbu.
Sobotní ráno jsme přivítali rozcvičkou v rytmu Zumby, pro velký úspěch, hned dvakrát. Další sobotní program se začal po snídani rozbíhat. Děti se rozdělili do oddílů a vydali se za deště do chatek a pak do lesa. Bylo to opravdu jako na táboře, tři velké oddíly dětí zažila tato víkendovka! My dospěláci jsme si šli protáhnout naše tělíčka na hřiště a zahráli si několik velmi kvalitních, veselých setů ve volejbale. Z kuchyně už překrásně voněl oběd a všichni jsme se na něj už moc těšili. Uzená kýta, uzená žebra, zelí či okurek, brambory a skvělá uzená polévka – to vše ukojilo každého. A koho to nechytilo, ten si dal těstoviny na sladko. Velkým překvapením bylo pro mě odpolední setkání s roztomilým HAŤOU PAŤOU. Úžasná postavička lesní bytosti připomínající kuřátko s rozčepýřenými vlásky a pár suchými lístky ve vlasech mě vesele rozesmála. Odpolední hra byla běhací, soutěžící, veselá. Po ní byl opět volný program – stolní hry, volejbal, fotbal, ringo. Večer se blížil a tak jsme se sesedli v klubovně, venku krásně pršelo, my topili v krbu a povídalo se a hrálo – písně pro děti. Posléze pro dospělé. Byly písničky veselé i přemýšlivé, spousta srandy a já se zas nasmála na dlouho dnů dopředu. Kolem půlnoci to kulminovalo - atmosféra byla pohádková – tma podpořená pomalu zhasínajícími svíčkami a praskajícím ohněm v krbu. K tomu Vaškův pozdní recitál, úžasných písniček, plných citu, byl jedinečný. Vašku děkuji za krásné písničky v tvém podání. A všem nám bylo určitě krásně. Hrálo se dlouho, nikomu se nechtělo odcházet, ale vždy něco musí skončit, aby opět mohlo něco začít. A tak se těším na další příště.
Děkuji všem za atmosféru, která byla jedinečná a děkuji Dlažce, že je. Světla
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?