Napsal Hynek Peèinka dne 18.prosince 2010
Každý měsíc se Duha Velká Medvědice z Olomouce snaží uspořádat zajímavou víkendovou anebo vícedenní akci pro mládež od 12 do 18 let. Poslední letošní víkendovka proběhla ve velkém stylu a právě v Olomouci. Přitom nelze říct, že by ve městě byla v zimě nuda. Když najdete ten správný program, jde všechno samo. Aneb, když je člověk talent, je všechno brnkačka.
Na akci s názvem Medvědí víkend jsme lákali pod heslem „Rozjeď to s námi v Olomouci“! Výzvy vyslyšelo „jen“ osm účastníků, ale ti stáli za to. Po celou dobu bylo vidět, jak si akci užívají, a přispívali tak ke všeobecné pohodě.
V pátek akce vypukla hostinou, na kterou každý z domu donesl to, čím se chtěl blýsknout před ostatními. Tak se nám sešly pochoutky na škále sladká, slaná, kyselá a byl to slibný začátek. Následovala prohlídka večerního historického centra připraveného na vánoční svátky. Ochutnali jsme (dětský) punč, který nás trochu zahřál, ale teplo ubytovny hřálo pak více, zvlášť když jsme si promítli první půlku vánočně laděného fantasy filmu Otec prasátek (Hogfather). A to nebylo nic oproti sobotě!
Na druhý den akce jsme měli nachystánu předčasnou nadílku. Kromě toho, že přes noc připadlo sněhu, jsme servírovali dopolední paintball v tereziánské pevnosti poblíž letiště ve čtvrti Neředín na konci města. Naši udatní borci a borky(ně?) s přehledem poráželi skupinu třicátníků, která si přijela taky zahrát, a docela rychle jí spadl hřebínek. Po dvouhodinové hře jsme přešli jen o kousek dál, do letištních hangárů, kde vzniká Letecké muzeum. Veselý průvodce nám pověděl málem i to, co nevěděl. Muzeum určitě stojí za zhlédnutí, není jen pro znalce. Tramvaj nás zavezla opět na ubytovnu Domu dětí a mládeže, kde jsme měli chvíli na relax, a za hodinku jsme pokračovali na krytou lezeckou stěnu poblíž centra. Tady jsme si vyzkoušeli, že první pohled klame a že lezení je pro netrénované celkem těžké. Proto přišel vhod plavecký bazén s tobogánem, vířivkou, parní komorou a starostlivými plavčíky, kteří nám nezpřístupnili skokanskou věž. Kdo stihl z bazénu utéct včas, dostal se k občerstvení v místním bufetu. Přes vánočně naladěné centrum jsme pak odešli na ubytovnu, kde jsme zvládli pozdní večeři. Bylo kolem deváté. Závěr dne jistil film, druhá polovina Otce prasátek, kterou někteří ani neviděli do konce, jak je den vysílil.
Neděle byla lehce relaxační. Holky vyhrály sázku z předchozího dne a opravdu vstaly před ostatními a servírovaly snídani do postele. Poté jsme se pomalými pohyby sbalili, vyhodnotili akci a zčásti pěšky, zčásti tramvají se přesunuli na bowling. Hodinová hra prověřila, kdo se jen chvástal a kdo raději mlčel a nakonec to uměl lépe. Společné foto u dráhy – a to je konec. Příští akce bude až v následujícím roce. Do té doby budeme vzpomínat na všechny, které letos proběhly. A nebylo jich málo. Tahle ale byla výjimečná, což potvrdili jak účastníci, tak spokojení organizátoři.
Fotky z akce jsou zde
Duha Velká Medvědice
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?