Napsala Jana ©oupalová dne 10.října 2010
Lukáš Filip: Každý rok pořádá IJAB ve spolupráci s Europa Kolleg Kassel jazykový kurz pro pracovníky s mládeží. Každý rok vyšle ČRDM několik českých zástupců. Letos jsme byli čtyři, celkem se nás sešlo téměř třicet a zastoupeno bylo více než deset zemí. Byl to nejhezčí měsíc v mém životě, dokonce předčil putování po Americe, EVSku, workcampy nebo výměnné programy ve škole. Dovolte mi popsat, jak je vlastně možné, že se z obyčejného měsíčního pobytu stane nezapomenutelné období.
Za prvé, kurz je perfektně zorganizovaný. Nemusíte se starat o ubytování, jídlo, peníze na jídlo vám vystačí i na pár hospod. V programu vás čeká nejen výuka němčiny, ale i odborné návštěvy dalších organizací. Ačkoli nemusíte absolvovat všechny, jsou natolik zajímavé, že jim dáte přednost před lelkováním po městě. No řekněte, kdy se vám ještě poštěstí navštívit centrum pomoci drogově závislým, azylové centrum pro matky s dětmi nebo organizaci pro pomoc dětem se špatnými výsledky ve škole? Volný čas můžete vyplnit návštěvou kultury dle svého zájmu, v Kasselu se koná i muzejní noc s vynikající atmosférou. Využili jsme plavání i bowling, některé rodiny poskytly svým hostům jízdní kola.
Ano, rodiny. Měl jsem to štěstí, že naše Oma, jak jsme ji s lotyšským spolubydlícím brzy začali přezdívat, byla ztělesněním všeho německého. Měli jsme přesný program, bohatou stravu včetně opulentních svačin na víkendové výlety a při každém jídle jsme nezávazně probírali současná témata. Není mi známo, podle jakého klíče se lidé rozdělovali ke svým rodinám, ale sedli jsme si dokonale.
Brzy se dny přehouply do jedné dlouhé nekončící oslavy. Každý, kdo se angažuje v dobrovolnické činnosti, má v sobě životní hodnoty, které neznají hranice států. Porozuměli jsme si napříč národy, a tak brzy randila Litevka se Španělem, Češka s Číňanem, Lotyšška s Lotyšem, Čech s … a po návratu jsme přetížili Facebook upřímným nářkem, že nechceme, aby naše společně tlukoucí srdce utichlo. A jen tak mimochodem, zlepšili jsme si svoji němčinu…
Lukáš Filip
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?