Napsala Jana ©oupalová dne 24.srpna 2010
Pokračujeme v seriálu o Duhové štafetě, ocenění, které začalo jako nová tradice na Velké Duze 2008. Duhou se rozběhla Duhová štafeta – pět členů Duhy bylo oceněno za svůj přínos organizaci, v dalším roce to budou zase oni, kdo předají pomyslný štafetový kolík dalšímu - ocení někoho, o kom vědí, že je přínosem pro své okolí a celou Duhu.
Následuje rozhovor s Álou Čápovou – předsedkyní Duhy VTS, bývalou koordinátorkou duhového programu Trochujinak, ex-viceprezidnetkou IYNF a autorkou projektu Doduhy.
Rozhovor byl publikován v červenci 2009 v Duhovém listí.
Ahoj Álo. Otázka na úvod a rozehřátí : Jak se ti vede?
Ahoj. Díky, mám se fajn.
Kde nyní žiješ? Na mě působíš, že všude v Evropě se cítíš jako doma, je to tak, nebo máš „doma“ jen jedno?
Poslední rok jsem žila jednou nohou v Praze a druhou nohou v belgické Lovani a mezi častými přesuny jsem snažila najít kompromis mezi pracovním a osobním životem. Lovaň je malebné studentské městečko kousek od Bruselu, kde si člověk rychle zvykne kličkovat na ulicích na kole a s radostí objevovat různá zákoutí a terásky, na kterých se bezvadně testuje nespočetné množství všelijakých belgických piv. Po roce mi život na dvou místech ale začíná připadat celkem náročný. Když jsem v Praze, tak mi chybí Lovaň a když jsem v Lovani, tak mi chybí Praha. Nakonec jsme s přítelem hodili náš osud do klobouku a rozhodli se, že budeme žít tam, kde si oba najdem práci, která nás bude bavit. A vítr mě tak zase na chvíli zavál do matičky Prahy.
Aktuálně jsi zase na chvíli v Duze, pomáháš jako mentorka skupině dobrovolníků, kteří přijeli na Doduhy. Co bylo pro tebe před dvěma lety nejsilnější, když jsi projekt vymyslela a poté všichni přijeli a děly se věci?(Pozn.: Ála byla za Doduhy oceněna Duhovou štafetou na VD 2008 a Křesadlem - cenou dobrovolníků)
Během projektu Doduhy bylo více silných momentů. Nezapomenutelný byl pocit, když všichni přijeli, a najednou začlo být jasné, že už je to skutečně tady, kolo se roztáčí, věci se dějou (byť ne vždycky tak, jak bychom chtěli : ), lidi do toho šli s emocemi a po hlavě, všechno to bylo dost živelné a improvizované. Ten projekt bylo zkrátka cítit na sto honů a jeho různé vůně vyvolávaly všelijaké reakce, tváře se střídavě tu rozjasňovaly, tu kabonily. Myslím, že ten projekt přinesl všem zúčastněným velkou zkušenost, ze které je možné se učit. A o to taky v EVS jde (aspoň v mém podání :) ).
A co vymýšlíš dál? Máš v hlavě nějaký projektík, nebo se chystáš k něčemu zajímavému připojit?
Právě jsem začala pracovat pro British Council na moc zajímavem projektu Challenge Europe, který se snaží o konkrétní impuls a obohacení diskuze o změnách klimatu. Jeho cílem je urychlit přeměnu ve společnost s nízkými emisemi skleníkových plynů pomocí spolupráce, inovace, nadšení a sdílení zkušeností. V každé z patnácti zemí, v nichž projekt probíhá, pracuje skupina dobrovolných "advokátů klimatu", kteří se snaží odhali cesty vedoucé ke snížení emisí CO2, a to prostřednictvím konkrétních myšlenek a hmatatelných výsledků. Jinak na léto pomáhám připravovat již pátý ročník projektu s amatérským uměním Meet the freak, který letos proběhne v jižním Maďarsku ve vesničce Szalka.
Vím, že už roky cvičíš taiji. Co je taiji podle Ály?
Na cedulce našeho Taiji klubu je myslím napsáno tradice – kondice – vyrovnanost - sebeobrana. To to celkem vystihuje. Pro mě osobně je to dřina (třeba když mám stát v nízkém postoji, otáčet tělo a kolena se nesmí ani hnout :); snaha o harmonii pohybu, hledání cesty, neustálé objevování a zapomínání síly protikladů, učení se trpělivosti, poznávání sebe, zjišťování, že všechno plyne, lidi a taky výborná kulajda v hospodě naproti.
Duha letos slaví 20 let, čím je pro tebe Duha a co bys jí přála?
Duha a s ní její mezinárodní IYNF je pro mě jako rodina. Nabízí střechu, potěšení pro tělo i ducha, dobrou společnost a duhový bar i dobré jídlo : ) Přála bych jí, aby se její členové navzájem scházeli, inspirovali, podporovali, měli se rádi a organizovali dobré akce.
Máš nějaký vzkaz (poselství :)) pro čtenáře Duhového listí?
Krásné duhové léto!
Děkuji za rozhovor.
Jana Šoupalová
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?