Sedmý ročník Commandos: „Tak nějak jsme se zocelili“
Napsal Hynek Peèinka dne 8.listopadu 2009
Necelých 50 kilometrů na západ od hranic směrem na Regensburg jsme na německé straně Šumavy na konci října uspořádali pětidenní simulaci výcviku speciálních jednotek v přežití. Dnem i nocí probíhal náročný program, kdy si mnozí takzvaně hrábli na dno. Takřka 20 účastníků z Česka i Německa bylo rozděleno do čtyř čet, v nichž plnili nejrůznější úkoly. Maskování v terénu, stavba přístřešku na přežití, zdravovědná stezka anebo všestranný závod, kdy v každém týmu byl jeden tajný kazisvět – to je jen krátký přehled aktivit. K tomu je nutno připočíst noční mise, ranní výsadek pouze české skupiny s plněním úkolů v německém městečku Bernried, výrobu mýdla ze sádla či strmý výstup na nejvyšší horu v okolí, 1.095 metrů vysoký Hirschenstein.
Commandos není jen tak nějaká akce, je to systém. Účastníci podlehnou během chvilky vojenskému drilu s nástupy, hlášeními, hodnostmi, nejistotou, co bude za chvíli, co si velitelé výcviku vymyslí. Zničehonic probíhá chemický poplach s nástupem v pláštěnkách a mokrým šátkem přes obličej, podruhé vás v noci důstojník vzbudí, protože „se zapomnělo“ na odpolední svačinu a je potřeba sníst müsli tyčinku teď hned. Cílem je, aby si každý dokázal, že zvládne překonat sám sebe, když bude chtít. Že je lepší spolupracovat v četě, než řešit věci sám. Právě tak vzniká celkem silné pouto, které některé účastníky donutilo přijet už posedmé.
Většina však byla na svém prvním výcviku a nestačila koukat, anebo taky odkoukávat od zkušenějších, kteří věděli co a jak. Vybraným odvážlivcům se povedlo přespat v přístřešcích, nikomu se neudělalo vyloženě špatně ze stravy přibarvované potravinářským barvivem – zelená ovesná kaše byla prostě unikátní zážitek. Někteří poslepu proklopýtali lesem, všichni zvládli celkem náročný výšlap na Hirschenstein i následné neplánované zklamání v podobě zavřeného obchodu i všech hospod, protože přece byla středa odpoledne a to je všude zavřeno. Jiný kraj, jiný mrav.
Prostě všichni byli neustále v pohybu a to doslova – průběžně se totiž se všemi věcmi stěhovali z postele na postel podle pořadí v bodovaných úkolech. Každý tak během akce vystřídal čtyři různá místa na spaní a průběžně se modlil, aby na něj nezbylo místo č. 19 – matrace na schodech pro posledního.
Letošní, v pořadí už sedmý ročník Commandos připravil tým akčních organizátorů z Duhy Velké Medvědice ve spolupráci s Mladými přáteli přírody Württemberg v rámci projektu Winds of Change. Česko-německá směna v kuchyni byla nucena vařit jak pro armádu, i když ve skutečnosti by zvládli lépe, velitelé výcviku se taky nezastavili a pořád se něco dělo. Během osmihodinové cesty vlakem domů jsme si mohli utřídit zážitky a dojmy, předtím než nás vyklopilo v Olomouci pendolino, o kterém se někteří vyjádřili, že „je blbý, protože v něm nejdou hrát karty.“
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?