Mezigenerační dialog
Napsala Duha Klub Dlažka dne 25.října 2021
Několik článků, postřehů a fotek z Duhy Klubu Dlažka na téma Mezigenerační dialog. Akce pro rodiče i prarodiče byly skvělé a rozhodně v nich chceme pokračovat.
Obrázková galerie. Klikněte na některý z náhledů.
VIVA LA TRPASLIČÍ DLAŽKA
Už jako malý kluk jsem propadl Dračímu doupěti. S kamarády jsme vyprávěli příběhy, bojovali s příšerami, stačila nám tužka, papír a fantazie. Hrál jsem postavu trpaslíka válečníka. Něco málo let potom jsem začal jezdit s Dlažkou – nejdříve jako praktikant, vedoucí, pak zástupce HVT a nakonec i hlavní vedoucí. Bylo to podobné, k povinné výbavě už stačil většinou jen šátek – o zbytek se postarali úžasní vedoucí a naše představivost. Dlouhá léta jsem organizoval akce a tábory i mimo Dlažku a najednou mě osud svedl zpět – dostala se mi příležitost stát se účastníkem táboru, tedy táboru pro rodiče s dětmi. Po 16 letech organizování jsem dostal tu neobyčejnou šanci jít spát se sladkým nevědomím, co bude zítra za program, co bude zítra na snídani, oběd atd. Co to má společného s Dračím doupětem? Ano, jsou to Trpaslíci.
Skvělé duo Vendy Hluzinová a Filip Spurný se svým týmem opět dokázali vytáhnout „z kapsy“ neskutečný zápal pro akci a vtáhli do trpasličího světa nejen děti, ale i nás dospělé. Stavěli jsme vesmírná vozidla, putovali do vesmíru, cestovali hvězdnou bránou a jiné psí kusy včetně hry, kdy děti pojídaly rodičům mozečky vytvořené z popcornu. Báječnou atmosféru dokreslovali i všichni účastníci, spousta z nich se zapojovala i do příprav před táborem – klobouk dolů.
Chtěl bych obrovsky všem poděkovat, bylo to skvělé zažít konečně něco z druhé strany účastníka a musím říct – važme si toho! Viva la Vendy s Filipem, viva la všichni vedoucí, viva la Rajnochovice a hlavně VIVA LA DLAŽKA ! Vilda
Sedm samurajů aneb to nejlepší z Japonska
Dlažka jela po 23 letech do Japonska! Týden snů! Moře, džungle, skály, rýžová pole. Ale i draci, orli a jeřábi, noční stíny a východní slunce! Samurajové i gejši, meče i kimona. Sakury i origami. A jako bonus olympiáda vč. vzpomínky na Nagano!
Ano, byli jsme tam! A protože Japonky i Japonci jsou hraví, milují přírodu, napodobí zvuky zvířat, ale dokážou i zahrát na brnkací nástroj, jsou obratní při lovu i při sportu, při tanci i při práci! A po celý den se usmívají, jsou hrdí i tvrdí - borci!
A co bylo reálně? Narvaná dobrovolná rozcvička, pro děti dopolední vycházky s hrami. Pro dospělé sport (ringo, volejbal. kuželky) a bonusoví trifidi. Japonské hry a poté typické japonské sporty či stolní hry dle vlastního výběru. Koupání v blízkém rybníce. Večerníčky pro malé i velké. Oheň táborový s písničkami výborných kytaristů. Závěrečný taneční večírek.
K tomu dost dobré ubytování a výborná strava včetně japonských specialit od našich "kukku" hvězd Pavly, Míši a Lízy.
Co říci na závěr? Díky vedoucím i kuchařkám a účastníkům za hravý i akční týden.
Mussur
Brazília – muzika a sport mía!
Brazilské téma tábora pro rodiče s dětmi opět nezklamalo. Sportovně-tanečně-hraví rodičové či prarodičové s dětmi k tomu mix vedoucích a neskutečných kuchařek. Země samby a rumby a tematické párty, skvělé kávy, vynikající sport – zejména brazilské ringo, speciál šimbal a řízný softbal na místním fotbalovém hřišti. Zvířátka, ptáci hmyz kolem a hlavně blankytná obloha se zlatým sluncem … Vyzkoušeli jsme vše, co bylo možné, abychom dosáhli maximální pohody!
Bubny! Rachotítka! Tance! Zpěv! Zaříkadla! Pohádky! Sessiony! Míče! Příroda! Hry! Večerníčky světové kvality! Dobrodružství! Skvělá kapela V +V u ohně. Stolní hry i skvělé hry a soutěže. Výlety malé i velké. Ano, to vše jsme zažili na našem táboře. Stačilo jen přijet, uslyšet, zahrát si, zazpívat, hýbnout se a zasportovat Mussur a veselí amigos a veselé seňority.
Pohledy z brazilské kuchyně
Tak tento tábor byl vyloženě rodinný. Sešlo se nás dohromady cca 30 a vypadalo to na takový pěkný, klidný seniorský týden. Byli zde i noví účastníci, kteří důchodcovský věkový průměr kazili, ale rozhodně byli přínosem!!!
Celý týden se samozřejmě sportovalo, byly skvělé hry, protože tu opět s námi byli naši skvělí vedoucí a praktikanti - Míša, Petr, Káťa, Eliška a především Jerry a Danča. Večerníčky byly opět milé a já s Jitkou jsme dokonce v jednom hrály hlavní úvodní štěk jako Madam Jité a Madam Eliz. Na slávu se lehko zvyká!!!! K táboráku dorazili i Vašek s Vojtou Karlem, a to byl teda koncert!!!!
Brazilská jídla se povedla, zbytků bylo opět malinko.
Po dlouhé době se našly i vhodné podmínky pro Snídani v trávě!!! Vedoucí tuto ranní akci parádně připravili!!! Bylo to opravdu milé posnídat u ohniště!
Tábor to byl velice pohodový! Vyšlo i počasí, ale vzhledem k tomu, že v Orlických horách u Brazílie může být chladno, tak jsme si s Jitkou dovezly kožichy z králíka. Náš pracovní název zněl - Bob a Bobek.
Konec tábora jsme my holky z kuchyně již tradičně zakončily básní:
" Madam Jité, Madam Eliz, loučí se dnes s vámi, byli jste moc príma, pánové a dámy!
Kdybychom se rozhodly krmit prase tady, tak nám s vámi určitě brzo umře hlady!
V kyblíku na zbytky moc toho není, to je pro nás největší ocenění!!!“
Takže, vám všem děkujeme, že jsme mohly prožít tak milý a prčovní týden! Mějte se krásně.
Líza.
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?