Napsala Olga Palová, Duha Tuláci dne 30.prosince 2018
Je to tak, za pár dní otevřeme nové kalendáře, rok 2018 končí. Pro Tuláky je prosinec tradičně ve znamení Mikulášské víkendovky na Cakově a poslední tečkou každého kalendářního roku předvánoční setkání "Na Kopečku u stromečku" (Kopečkem se rozumí Svatý Kopeček u Olomouce).
Letos tomu není jinak. 30. listopadu vyrážíme na turistickou základnu v Cakově u Litovle. A jako každý rok, i letos se tu setkáváme s čertíky. Konkrétně s čertíkem Bertíkem s hodností "záprtek", který zoufale touží se svými třemi kamarády po hodnosti vyšší, jenže peklo pro ně připravilo tolik zkoušek, že to časově nemohou zvládnout a termín mají už druhého prosince. A jako vždy, i letos vyměkneme a čertíkům pomůžeme, byť by se měli vlastně oni sami snažit něco víc v tom svém čertím životě dokázat. Čtyři čertíci = čtyři týmy - Záplatky, Pekelné lopatky, Kopýtka.com a Chlupáči. Každý tým bojuje za jednoho z čertíků ve všech možných zkouškách ve dne i v noci, venku i v budově. Za svá umístění týmy získávají kousek čertího řeťezu, který předávají svým chráněncům. Výsledek je velice vyrovnaný a hlavně - všichni čtyři čertíci mají splněno a v závěru naší víkendovky jsou skutečně povýšeni, což šťastným Tulákům, kteří jsou pyšní, že opět mohli někomu pomoci, tak těm našim šťastným bojovníkům tuhle dobrou zprávu přijde sdělit sám Lucifer s mikulášským průvodem. To jsme tedy "nečekali" - skoro opravdový Mikuláš, čerti a dokonce i anděl. A tentokrát ani těch hříchů nějak moc nebylo a čertíci byli podezřele hodní, což zejména těm starším Tulákům vadilo, jenže máme hodně malých nováčků, takže museli být solidární... I Bertík se přišel rozloučit, poděkovat za pomoc a všem na rozloučenou rozdal kouzelné pekelníčky (perníčky)... Kromě spousty bodovaných soutěží byl čas i na hry dovádivé, na tréning v uzlování (v lednu nás čeká totiž těžký souboj s oddílem Duha Rysi na "Uzlařské regatě") a také na kmenový sněm. Na něm složili tulácký slib dva naši nováčci Šami a Klank, což je vždy velice slavnostní událost. No prostě, tento "Mikulášský víkend" jsme si opravdu užili a dokonce nám napadlo i trochu sněhu, paráda!
Na Svatý Kopeček jsme vyrazili 15. prosince. Náš stromeček jsme našli docela hravě, protože všechny stromy kolem něho dřevorubci vykáceli. Uf, ještěže ten náš tu nechali. Z batůžků vybalujeme spoustu dobrot pro zvířátka a za chvíli je stromek nádherně vyzdoben. A pak už svíčky, prskavky, koledy, vánoční Bigoňkovo slovo, dárečky a končíme tuláckým pokřikem - tichounkým samozřejmě, jsme v lese. Tradiční cukrárna se bohužel nekoná, je zavřeno a tak zůstáváme v lese a zahříváme se různými hrami, které vymyslet dokáže opravdu asi jen Bigoněk... Ale je aspoň legrace. A pak už jen loučení, přání krásných vánočních svátků a příští rok "na viděnou"...
Oliška
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?