Vida Science Centrum – dvě stránky zážitků
Napsala Duha Klub Dlažka dne 18.března 2018
Když jste Dlažkaři, jedinou velkou nevýhodou je vzdálenost od vašich kamarádů. Bohužel nebydlíme všichni v jednom městě, a tak se vidíme skoro jen na akcích s Dlažkou. Naštěstí pro nedočkavce, co už se nemůžou dočkat velikonoční víkendovky, jsme zařídili menší výletek za účelem se po dlouhé době vidět, pokecat, ale hlavně se i něco dozvědět. Již brzy ráno tedy všichni nasedáme do busu a hurá do Vida centra v Brně. Cestu jsme díky úžasnému řidiči zvládli hladce. Menší komplikace nastala u vstupu, kdy jedna pokladní neuměla počítat, a tak jsme chvílemi nevěděli, jestli jsme spadli na hlavu my nebo ona.
Obrázková galerie. Klikněte na některý z náhledů.
Po menší debatě se konečně dostáváme do středu dění. Jak je zvykem, dáte dětem volno a už o nich nevíte. Než sem se rozhlédla kolem, abych zaregistrovala, kolik věcí tam je na jednom místě, v hledáčku mi nezůstalo jediné dítko. Rozhodli jsme se tedy jít prozkoumávat. Mně osobně nejvíce zaujalo mraveniště ve skleněných nádobách. V jedné měli např. jídlo, které nesli tunelem někam pryč. Věděli jste, že když mravenec umře, vypustí zvláštní pach a ten upozorní ostatní, že je jej potřeba odnést na pohřebiště? Byla to celkem síla, dvě bedny plné mrtvých mravenců, které tam ostatní nosili. Taky jsme zkoušeli zmrazit si vlastní stín. Nevím, jak to funguje, ale byla to zábava. No a potom třeba jízda na provazovém kole, taky nic normálního, ale bylo to super. Zvláštní akce nastala také při odchodu, kdy bylo potřeba všechny děti zase sesbírat a přemístit je za turnikety. Vytvořili jsme pátrací skupinku dětí, která se vydala hledat „ztracené“ jedince. Do autobusu jsme se ale nakonec dostali všichni.
Nakonec bych ještě chtěla zmínit ten dobrý řízek k obědu a úžasnou obsluhu. Když jsme viděli, jak jedné paní přidala slečna u pokladny čoko bonbon navíc ke kafi pro její dítě, nedalo nám to a zeptali jsme se, jestli by nám taky nedala bonbon pro naše děti, akorát že jich teda máme 34. Paní vzala košíček s bonbony a zbylý obsah nám nasypala na tácek.
Bylo to super a už se na vás na všechny zase moc těším na příští akci. Kakao
V pátek 2.2 jsme se vydali do Brna zkoumat vědu. Bylo opravdu super vidět známé tváře dřív než na táboře. Po vkročení do Vida centra se všechny děti během pár sekund rozutekly, každý za tím, co ho nejvíce zajímalo. Myslím, že největší úspěch měla jízda na kole po laně zavěšeném ve vzduchu, nebo taková velká oválná místnost, která se točila. Mě osobně nejvíce zaujalo skleněné mraveniště. Myslím, že jsme si tento den všichni užili a určitě se i něco zajímavého dozvěděli. Těším se na další společný výletík.
Škrabinka
Začalo to tak, že jsem se sešel na srazu v Přerově s kamarády a celou cestu do Brna jsme si povídali. Když jsme přijeli, všichni jsme strašně chtěli dovnitř (spíš než těšení nás kluky tlačila potřeba jít na záchod). Nicméně Vida předčila moje očekávání. Líbilo se mi, že strašně moc věcí bylo interaktivních (vlastně skoro vše). Nejvíc se mi líbilo kolo na laně, točící se sedačka 3G nebo taky odstředivý kolotoč. S kamarády jsme zjistili, proč se Vida jmenuje Vida (protože když přijdete do bufetu, řeknete si "Vida, to je drahé“. :D Po obědě jsme vyzkoušeli Boj o poklad, kde jsme plnili různé úkoly, nakonec jsme ho našli a dostali jsme zaslouženou odměnu. Na závěr jsme výlet ukončili povídáním v buse.
Výlet byl boží a hlavně kvůli lidem, se kterými jsem tam byl, ale také díky vedoucím (Petě, Káje a Škrabce), které nám daly možnost se znovu vidět.
Matěj Tichý
Sešli jsme se s kamarády v Přerově, všichni jsme byli rádi, že se zase vidíme a můžeme si sdělit tolik věcí, které nás potkaly, zatímco jsme se neviděli. V autobuse jsme si všichni povídali o různých tématech a zážitcích, když jsme konečně dojeli do Brna k Vidě. První věc, která nás zajímala, byla, kde jsou záchody, ale pak jsme konečně vyšli podívat se, co je ve Vidě zajímavého. Vyzkoušeli jsme si různé zajímavé a interaktivní věci. Potom jsme zašli na vynikající oběd, který byl řízek s bramborovou kaší, a pak jsme se šli zase bavit věcmi, které byly ve Vidě. Vyzkoušeli jsme si dokonce i takové kolo, kde nás roztočili na všechny strany, div jsme se nepozvraceli. Bohužel se už ale blížil konec tohoto výletu a při cestě nazpátek jsme už byli všichni nabytí novými dobrodružstvími a zážitky.
Radek Krucina
2.2.2018 jsme s naší milovanou Dlažkou navštívili Vida science centrum v Brně. Ráno jsem vstávala v 5 hodin. Rychle jsem si dochystala věci a v 5:30 vyrazila s taťkou do práce. Cestou jsme se stavili pro Páju a následně jsme pokračovali do práce. V 8 hodin jsme vyšli směrem k Dlažce, kde jsme měli sraz. Do 8:30 jsme čekali, než přijede objednaný autobus, abychom mohli jet do Olomouce pro další účastníky zájezdu a následně odjeli do Brna.
Cesta autobusem byla úžasná. Sedli jsme si já, Pája, Mates, Maty, Miki, Jirka, Anet, Agi, a Rybka (Radek). Cestou jsme snědli všechno Pájino jídlo, ale nevadilo jí to. Jakmile jsme dojeli do Olomouce, s radostí jsme přivítali Toma, Škrabí a další Dlažkaře. Potom nám vedoucí Peťa popřála krásnou cestu a pokračovali jsme v naší báječné jízdě.
Jakmile jsme dojeli do Brna, jásali jsme radostí. A samozřejmě jsme udělali hned nějaké fotky na památku. Asi 15 minut jsme čekali, než Peťa koupí lístky, potom jsme si vzali klíčky a odložili si bundy a batohy. Po zbytek dne jsem byla hlavně s Pájou a kluky.
Když se blížila první hodina odpoledne, s kámošema jsme si všimli, že tam je nějaká Pevnost Vidard. A tak jsme ji teda zaplatili a šli hledat ukrytý poklad. Po skoro 2 hodinách jsme ho konečně našli. Aleluja! Pokladem byly Vida brýle s duhovým odleskem, propiska, Vida balónek a bonbón. I když jsou to maličkosti, potěšily nás.
Kolem 3 hodiny jsme si vzali naše věci a ti, kteří chtěli, si šli něco koupit do Vida obchodu. Já, Pája a kluci jsme si koupili skleničku se žlutým brčkem ve tvaru žárovky. A složili jsme se na vak 'Ich bin Einstein' pro Toma. Když už si všichni koupili to, co chtěli, udělali jsme společnou fotku a vydali se do autobusu.
Cesta zpátky byla podobná jako cesta do Brna. Akorát s rozdílem, že si k nám přisedly ještě Škrabí s Kájou. V Olomouci jsme se rozloučili s pár lidmi, a když jsme dojeli do Přerova, tak jsme se vydali každý jinou cestou. Páju jsme odvezli domů a kolem 5. hodiny jsme byli doma.
Musím uznat, že tento výlet byl jeden z nejlepších okamžiků mého života.
Lenka Gabrielová
Obvykle se účastním jen táborů s Dlažkou, ale řekl jsem si, proč si nezkusit třeba takový „zájezd“, abych se znovu uviděl se svými starými kamarády. Vida, vědecké zábavné centrum, je místo, kde se doslova můžete vyřádit. Je tam spousta nejrůznějších atrakcí, kde se nejen pobavíte, ale také i něco naučíte.
Při cestě na autobus jsem málem nestihl odjezd, avšak naštěstí jsme vše vyřešili včas a mohli jsme vyrazit. Jako obvykle jsme si v autobuse užili spoustu srandy, těšíc se, až dorazíme na místo.
Bylo to tam úžasné. Všichni se moc bavili. Dopoledne jsme si procházeli vše, co bylo k mání, abychom o něco nepřišli. Upřímně řečeno, stejně jsem se asi nejvíc těšil na oběd. ^_^ S plnými bříšky jsme se pak vrhli na druhou část dne, protože jsme se přihlásili do jedné soutěže, kterou zrovna pořádali. Sice jsem nebyl zrovna aktivním členem, spíš jen takový ten záchranný bod, ale i tak jsem pomohl, co nejvíc to šlo. Po vybojované odměně jsme měli takový menší rozchod do obchůdku se suvenýry. Přeci, další hlavolam do své sbírky jsem si nemohl nechat ujít.
Myslím, že se výlet vydařil a všichni si odnesli spoustu zážitků a vědomostí. Sečteno a zhodnoceno: povedená akce - díky všem organizátorům.
PS: Vždy si pozorně přečtěte, kdy a kde je ten správný sraz.
Tomáš Němeček
Výlet do Vida centra v Brně se nám líbil, lépe strávené volno to být nemohlo. Bylo to poučující ze strany chemie, fyziky a biologie, ale přesto jsme si užily velmi moc srandy. Byly tam zajímavé pokusy a spoustu z nich jsme si mohly vyzkoušet. Hlavně nás zaujal přenos zpráv, komory naděje a obav, gravitační místnost, ale i dětské dopravní hřiště, kde jsme stavěly hrad z kostek. Takže jsme si to tam užily, nasbíraly zkušenosti a vyzkoušely si pokusy. A znovu bychom se tam rády podívaly.
Kika Pytolajová a Paťa Michele
Konečně přišel den pololetních prázdnin, hurá! Několik z nás se rozhodlo strávit tento den s přáteli ve Vida centru v Brně. Ráno mezi 8:30-9:00 jsme se sešli na nástupních místech v Přerově a Olomouci, kde nás vyzvedl autobus a rozjel se směrem Brno. Kolem 10. hodiny jsme byli na místě a během 10 minut už uvnitř. Já, poněvadž jsem tam nikdy předtím nebyla, jsem to zprvu zhodnotila jedním slovem: ,,Wow!" Při prvním rozhlédnutí jsem měla před očima spoustu strojů a funkčních obvodů, které představovaly řadu fyzikálních jevů. Ať už šlo o vznik malého tornáda, o předvedení fungování zdymadel nebo o vysvětlení odstředivé síly. Mně osobně se ale nejvíc líbilo oddělení mikrosvěta, kde jsme například mohli zkoumat různé vzorky pod mikroskopem, nebo si poskládat z dřevěných částeček s magnetem šroubovici DNA. Spoustu legrace jsem si ale také užila, když jsme s kamarádkou skládaly velký hlavolam, který spočíval v přesouvání velkých čtvercových dlaždic, které dohromady tvořily obraz.
Po 5 hodinách strávených u všech možných pokusů přišel čas návratu. Když jsme úplně opustili budovu, udělali jsme si venku pár společných fotek a pak už opravdu vyrazili na cestu zpět domů. Cestou zpátky byla v autobuse hrozná legrace, protože jsme si povídali o tom, co se nám nejvíce líbilo.
Celý den hodnotím opravdu kladně, protože to byl pěkně strávený den volna, kdy jsem mohla zase po nějaké době vidět své kamarády a naše úžasné vedoucí Káju, Škrabku a Peťu. Doufám, že nějaká podobná akce zase někdy proběhne
Agáta Kučerová
Z mailů rodičů
Pavlína Kalabová: Dobrý den. Děkuji za zájezd i foto. Robin přijel nadšený…
Jana Kořínková: Dobrý den, moc děkujeme za fotky i zájezd. Táňa byla moc spokojená.
Vlaďka Lažová: Dobrý den, děkujeme za fotky. Any se s Vámi moc líbilo. Přeji pěkný den.
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?