Napsala Alenka Nováčková, Duha Kopretina dne 11.května 2017
Z Plzně z hlavního nádraží jsme, nás všech 13, vyrazili, nabalení věcmi až po uši. Přestupovali jsme v Praze a poté ještě v Zábřehu na Moravě. Díky Českým drahám jsme museli pokaždé chvilku čekat, ale tyto chvíle jsme si krátili vzájemným klábosením a hrami. V Šumperku jsme nakonec byli o 45 minut déle, než jsme původně být měli, ale to nám vůbec nevadilo, alespoň jsme měli čas připravit si svoje kostýmy na večerní akci. Na té se poprvé sešli a seznámily všechny dužiny Duhy z různých konců České republiky a několik Dětských domovů. Po ohňové šou jsme se konečně sbalili a šli s těžkými bágly do školy, kde jsme celé 4 dny pobývali. Kdo měl energii, hrál ping pong či lezl v lanovém centru a ti, co byli unavení po dlouhé cestě, šli na kutě.
Další ráno, jsme na snídani dostali kelímky s logem Šumperského Duhového mostu, které budou jistě navždy naší vzpomínkou na tuto úžasnou akci. Po snídani jsme se běželi teple obléct, neboť jsme věděli, že nás čeká přibližně deseti kilometrový výšlap na jednu z hor Jeseníků, kde se nachází i nádrž, která čerpá vodu do hydroelektrárny – Velké Stráně. Upocení a ufunění jsme se dostali navrch, po cestě jsme potkali tři turbíny a také krásnou horskou chatku. Největším společníkem se stal po celou tu dobu krásný výhled do okolí a na vedlejší hory. Hlavně děti také překvapilo velké množství sněhu. Poté, co jsme byli odměnění párkem v rohlíku, jsme všichni nastoupili do jednotlivých autobusů, které nás po klikaté cestě dolů dovezli na další akce. Někdo jel na minigolf, jiní si vybrali exkurzi do právě té hydroelektrárny. Po náročném dni nás čekala už jen grilovačka hamburgerů.
Další ráno jsme se po ranním občerstvení vydali ven ve sportovním oblečení s vyhlídkou na Duhový závod. Sluníčko svítilo, ptáčci zpívali, a tak se nám závodilo opravdu skvěle. Starší děti musely doběhnout až na vrchol k rozhledně a tak byly poté velmi unavené. Do pěti hodin jsme měli volno, a tak jsme se bavili hraním ping pongu či lezením na lanové dráze. Dokonce nás chytil i malý slejvák, ale poté se znovu vyjasnilo a nakonec jsme na Duhovém festivalu, pořádaném na hřišti za Sluneční školou, seděli v tričkách. Přijeli také lidé od cirkusu, kteří nám ukázali točení talíře na tyči a žonglování. Nebojte, talíře byly z plastu. ;-) Nakonec nás žongléři překvapili i jejich vystoupením a pak nezbývalo nic, než se těšit z hudby, která celý festival provázela. Přijely kapely jako Vodníci (bývalí studenti tamější školy), Voxel (který měl obrovský úspěch), také O5 a Radeček. Začala být čím dál tím víc větší zima, a tak se ti méně otužilí šli raději schovat dovnitř. V deset hodin večerních program skončil, a tak jsme se všichni začali chystat na kutě.
Po celý náš zdejší pobyt jsme schytali několik vtipů na naší plzeňštinu, kterým jsme se všichni zasmáli a souhlasně kývali.
Další den jsme se hned po probuzení začali balit, najedli jsme se a mohli jsme pomalu vyrazit na nádraží. Na vlak jsme chvilku čekali a poté jsme vyrazili a dorazili šťastně do naší krásné rodné Plzně!
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?