Pondělní den ve znamení příměstského tábora
Napsala Duha klub Dlažka dne 30.března 2016
Pondělní ráno, které bych jindy strávila jistě v posteli vzhledem k jedinému volnému dni v celém týdnu, jsem v osm hodin zavítala do klubu, kde se postupně se mnou sešlo osm dětí. Tyto děti zde měly prožít hravé pondělí, první den jejich jarních prázdnin. Pondělní den jsme strávili s Marťou, Andrejkou, Míšou, Luckou a také s Vojtou, Honzou, Vláďou a Honzou J A co všechno jsme podnikli a zažili, si můžete přečíst a prohlédnout níže. První část dopoledne jsme strávili v klubovně Dlažky, kde jsme hráli různé dětem známé i neznámé hry.
Naučili jsme se pravidla Jungle speedu, pak jsme si také zahráli Kuřecí olympiádu, ve které je přebornicí Míša, Želví závody a na řadu také přišlo Ubongo. Po tom, co všichni posvačili svačinu od maminek, utvořily děti dvojice a začala velká soutěž v hádankách. A jak tato soutěž dopadla? Nejlepšími hadačkami byla Andrejka s Martinkou, na druhém místě se umístili Vláďa s Honzou a na třetím místě se shodným počtem bodů skončila Míša s Lucinkou a Vojta s Honzou. Po tom co jsme dohádali, vyrazili jsme o patro níž do dětského oddělení Městské knihovny. Paní knihovnice zde všechny děti provedla a s knihovnou je seznámila. Po prohlídce jsme vyrazili do městského parku Michalov. Zde vypukl souboj dvou týmů: DUCHŮ A DRAKŮ ve štafetách. A jaké štafety na děti čekaly? Týmy soutěžily v běhu, v běhu pozadu a bokem, ve skoku snožmo, ve skoku po jedné noze, v žabácích a nakonec ve společném hadím běhu. A jak tohle klání dopadlo?? Celkové skóre DUCHOVÉ 12 BODŮ a DRACI 9 BODŮ. Po volné zábavě, kterou děti strávily na průlezkách, jsme si zahráli mrkanou a také „doběhni na své místo“. Jelikož nám zbývala ještě trochu času před tím, než jsme měli vyrazit na výborný oběd, rozhodli jsme se uspořádat velkou bitvu o šálu. Musím podotknout, že šála tuto bitvu přežila bez větší úhony. V boji o šálu jsme zase soutěžili v našich již známých dvou družstvech. A kdo vyhrál tentokrát? O jediný bod připadlo vítězství DUCHŮM.
Po tomto vyčerpávajícím souboji nás čekala cesta na oběd do restaurace U Bukáčků. Zde na nás již čekal personál a připravený stůj jen pro nás DLAŽKAŘE. A co jsme měli dobrého: výborný vývar s nudlemi a kuřecí plátek s hranolky. Po obědě jsme se přemístili zpátky do klubovny, kde jsme vyhodnotili všechny dopolední soutěže a děti obdržely sladké odměny. A co dál? No domů jsme rozhodně ještě nešli a po společné dohodě jsme se pustili do soutěže v pantomimě. A co všechno děti předváděly?? Učitelku, zahradnici, řidiče autobusu, hokejistu, baletku, kuchařku, piráta, basketbalistu, jezdce na koni, dojičku krav, popeláře, prodavače, banditu, krále, archeologa, stonožku, vojáka, morče, šaška, indiána, agenta, chobotnici a další a další postavy. A v jakém pořadí skončili hadači pantomimy? J Martinka, Vojta, Andrejka a Honza, Míša a Lucka, Vláďa a Honza. Po pantomimě jsme si udělali kroužek a zahráli jsme si tleskanou a také sedím myslím a miluji. V neposlední řade jsme se pobavili u kočičky. Z kroužku jsme se přemístili zpátky ke stolu, kde jsme se pustili do souboje, kdo víc praští, aneb druhý tým nesmí najít minci. Poslední chvíle pondělního příměstského tábora strávily děti u stolní hry BLAFUJ. A že jim to blafování doopravdy výborně šlo J
Já jsem si pondělní den užila a odpočinula si od dennodenních starostí a doufám, že si ho užily i děti a že se někdy brzo zase potkáme na další akci s Dlažkou.
Peťula Novosadová
Středeční den ve znamení zvířátek
Ve středu jsme s dětmi vyrazili na výlet do divočiny Olomoucké Zoo. Obdivovali jsme všechny zvířátka, ale nejvíc nás zaujaly opice, které řvaly přes celý areal. Krásně jsme se prošli a okomentovali všechny zvířátka. Protože nás pomalu začal trápit hlad, šli jsme naplnit naše bříška. Ke konci výpravy nás čekalo malé překvapení - paní ošetřovatelka plazů nám některé hady, ještěrky, želvy ukázala a mohli jsme si je hladit. Protože mám z hadů strach, držela jsem se v povzdálí, ale děti skákaly radostí. Před odchodem jsme zahráli hry plné srandy a smíchu. Na závěr si děti mohly zařádit na kolotočích. Pomalu se začínalo ochlazovat a my se vydali busem zpátky do naší krásné klubovny. :)
Naty!:)
Malá anketa ze zimního příměšťáku
Vedoucí se ptali dětí a děti nejčastěji odpovídaly:
1. Co se nejvíc během týdne líbilo? Hry a taky jídlo
2. Nejlepší desková hra? Dixit, Ubongo
3. Nejlepší normální hra? Romeo a Julie, Kočička
4. Nejlepší sportovní hra? Ringo házená
5. Co chybělo? Nic, hamburger...
6. Přijdu příště znovu? Ano
7. Jaký byl kolektiv? Dobrý, líbil se mi
8. Co se nelíbilo? --, nevím, nic
9. Jak vařili (obědy)? Dobře, výborně, skvěle
Ještě krátká zprávička z příměšťáku od Báry
Zimní příměšťák jsme si i přes nedostatek sněhu parádně užili! Hráli jsme si pořád a všude, nejoblíbenější hrou byl bezpochyby Dixit, který se hrál skoro každé ráno a někdy i odpoledne!
Když jsme v úterý šli stezkou "Předmostím až do pravěku", pořádali jsme hon na mamuta a dalo nám pořádnou práci ho najít.
Ve středu jely děti do ZOO, kde okoukly plno zvířátek. Asi tam pochytily i něco málo ze zvířecích řečí, protože když jsme hráli ve čtvrtek hru, kde každý předváděl zvuky zvířat, znělo to, jako bychom byli znovu v ZOO!
Venku se toho bohužel moc hrát nedalo, byla zima a párkrát dokonce zapršelo. Zašli jsme tedy hrát hry do tělocvičny, kde jsme se všichni náležitě vyběhali.
Dětem se celkově líbilo, jediné, co prý nebylo přesně podle jejich představ, bylo to, že ve čtvrtek dostaly na oběd vynikající lívance... Radši by si prý místo sladkého daly hambáče. Myslím ale, že nebyly až tak nespokojené, protože si lívance dokonce přidávaly!
Bára
Z táborového dopisu desetiletého Háji
Ahoj mami, Zdendo a Elenko. Mám vás moc rád prosím napiš. Dali mi tu zabrat dělají tu ty nejlepší jídla je to tu skvělí mám tu moc kámošů, Vojta, Martin.
Byl bál, dysko a bude ještě jedno dysko, opíkali jsme byly to ty jedny z nejlepších dnů je to tu moc krásný napiš prosím jak se má Robin jak vyrostl jak se má Elsa jak se mají ribyčky a hlavně jak se máte vy. Je to tu moc krásný.
Děláme náročné hry plavyly jsme se už na voru každej den běháme je tu krásná příroda, naši vedoucí jsou Adam a Martina. Každý oddíl má vedoucí mi máme ty nejlepší a nejmilejší každý oddíl má jednu barvu modrá, červená, černá a zelená. Zelená a Černá je temná strana a Modrá a Červená je světlá. Já a Matin je Zelená a můj kámoš Vojta je černá. Sice prohráváme, ale snad to vihraje temná strana a hlavně musí vihrát zelená.
Modří sice fůrt vihrávaj ale mi zelení jsme vihráli první soutěž a dnešní soutěž tagže dvě to znamená že možná vihrajem. Jo a hrají tady někteří na kytaru jsou moc dobří. Seděli jsme u ohniště prostě super. Koupeme se v bazénu a dívali jsme se na film star vars epizoda 3 pomsta sitů.
To dysko a bál byl super tančili jsme, trsali jsme a tančil jsem z holkou.
Je tu heský potůček a naše chatka má čtiři postele. Naši vedoucí mají kostým. Martina je Saris, Adam Dárd maul, Ondra obivan, Mišák Mistr Yoda, Martin Dárd vejdr, Vojta je mistr vindu. Lokišek je náš největší šéf a je Dárd Sidius.
Moc se na vás těším. S láskou Adam.
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?