Duhové oslavy aneb proč mám rád Duhu

Napsal Jaroslav Biolek, Duha klub Dlažka dne 12.listopadu 2015

Letos slavila Duha 25 let činnosti. Tak trochu jsem byl původcem oslav – tak dlouho jsem se ptal, zda a kdy budou, až nakonec byly! Kdo chtěl, mohl přijet už v pátek a tak jsme vyrazili. Sešlo se nás zde Dlažkařů vícero (i když trochu méně než jsem čekal). Již od pátečního večera to stálo za to – sešli jsme se v přírodě, v táboře na skvělé základně a to vše jen čtyři zastávky tramvají od hlavního nádraží! Již v pátek jsme se setkali s dobrým duhovým jádrem a skromně přiznám, naše moravská delegace se neztratila.

Technická zdatnost Marka a Rosti pomohla rozjet zaseklé přístroje a jejich moravské „švestky“ rozbily zábrany. Stolní hry byly skvělé, ale věnovali jsme se setkání a ta radost z krásného večera uprostřed matičky Prahy, kdy si můžeme zahrát na kytary a zazpívat a nikomu to nevadí, to stálo za to. Krásný úvod. Časem zde zavítali další Dlažkaři v čele s Johnym, silně podporovaným Fidem, Vačim a Michalem, Markétou a Míšou

Druhý den ráno jsme zahájili slavnostně oficiálně oslavu 25 let Duhy. začali jsme akčním sportem – střelbou na střelnici. Trefili jsme skoro vše a tak jsme odcházeli s dobrým pocitem. Někteří si zkusili lezecký trenažér i stěnu, ale většina sportovců se věnovala ringu. Dobrá hra. Dorazili i další našinci Michal z Ostravy, Míša i Kamila. A tak jsme strávili více než příjemné sportovní odpoledne řízením ringo turnaje a setkáními se známými. K tomu všemu zde bylo kvalitní občerstvení počínaje výbornými moky přes opékané klobásky a domácí paštiku, zelňačku, zeleninu a ovoce až desítku různých dovezených domácích sladkých buchet a koláčů. Vrcholem byla uzená kýta a to přímo nad ohněm. Od večera se hrálo a zpívalo – napřed profi (Daněk) a pak nastoupili ryzí amatéři. Klasika i jamování - inu, zazpívali jsme si. Někdy i zabékali, u ohně či jen tak na lavičce. Přišly na pořad i oslavné ťuky a posléze i výborný čaj. K tomu všemu setkání všeho druhu - po letech i jen tak. Prim hrála přítomnost, ale draly se sem i vzpomínky, staré fotky i zašlé dokumenty. Odcházel jsem opět relativně pozdě, ale nebyl jsem poslední. Byl to fakt dobrej večer.

V neděli jsem se stavil pro své věci (ringo i fotky) a rozloučil se s řadou duhových přátel a vydal se mrknout na matičku Prahu s Májou a Michalem. Dvouhodinová procházka stačila – bylo to poetické odpoledne uprostřed davů cizinců. Na závěr jsme vyhledali hospůdku s dobrým jídlem a pak už fičeli domů.

Díky Dlažkaři, kteří jste zavítali na oslavu Duhy! Díky Duháci ostatní! Díky speciálně těm, co stáli za přípravou této akce v čele se Stáňou a Radanem! Bylo to výborné a opravdu daleko lepší než jsme si představovali. Můžu říci, užili jsme si to! Přestože to bylo tak různé, tak to bylo jak má být. Můžu říci, že to bylo opravdu více než důstojné DUHOVÉ oslavné setkání. A to je velký důvod, proč mám Duhu rád.

Mussur

PA030482.jpg - velky