Na „ TULÁCKÝCH CESTÁCH“ ...
Napsala Oliška Palová, Duha Tuláci dne 1.května 2015
Rok 2015 jsme zahájili 10. ledna tradičně (kromě pravidelných rodových schůzek) Uzlařskou regatou. Tu, již několik let pořádají Duha Rysi Olomouc a poslední léta jsou už také jedinými našimi soupeři. I letos jsme byli úspěšní, a byť i naše řady bojovníků poněkud prořídly, podařily se nám skvělé časy.
V kategorii Kadetů zabodovala Světluška se super časem 0:24, v Lodnících Mrak, který měl čas 0:27, v Plavčících Brouček se skvělým časem 0:31 a vítězství nám patřilo i v Potápkách, nejmladší kategorii, kde vyhrála Veverka s časem 0:43. Na regatu se přijeli podívat i z Duhy Křišťál Lutín (možná další naši příští soupeři?) a tak jsme závěr uzlařských závodů prožili skutečně „duhově spolu“ a ve smíšených družstvech Rysů, Křišťálu a Tuláků jsme si současně zahráli fotbal a florbal, jen tak pro radost z pohybu...
Únorová Kmenovka se vydařila „skorojarně“, sluníčko svítilo a hřálo, někde už kvetly sněženky a talovíny. Přesto jsme pro jistotu vyrazili zatím jen do parku, konkrétně do Smetanových sadů. Soupeřily mezi sebou čtyři týmy a úkol byl jasný - propátrat park a připravit pro své soupeře pět záludných otázek z tohoto terénu, abychom se něco dozvěděli, uměli se koukat kolem sebe, pořádně to tu prošmejdili a samozřejmě - abychom vyhráli. To chtěli všichni. V daný čas se opět scházíme. Poznamenáme si otázky soupeřů a znovu se vydáváme do terénu - tentokrát pro správné odpovědi. A opět hodina "H" a návrat k altánu, vyhodnocujeme ... Kromě spousty jiných zajímavostí si asi všichni budeme dlouho pamatovat, že nejstarší strom tady je Rudolfův dub, má 250 let a je 28 m vysoký. Nebo že v parku se kříží dvě cyklostezky - Jantarová a Moravská, že na pomníku Bedřicha Smetany jsou sochy čtyř malých dětí a celkem je tam 12 postav, i když Borovice prosazoval 13, takže jsme to museli společně znovu přepočítat ... Všechny týmy byly velice šikovné a tak výsledky jsou opravdu těsné - o bodík vyhrál Hogan s Borovicí, Oblakem a Zikem. "Třešničkou na dortu" dnešní výpravy měl být objev úkrytu dušiček zlého vodníka Smetaníka, který v našich sadech žil a lovil dušičky ještě v dobách, kdy Smetanovy sady nebyly sady, ale les před hradbami starobylé Olomouce. Dušičky představovaly bonbóny, které měl Bigoněk ukrýt ve staré vrbě u rybníčku. Jenže jsme nepočítali s tím, že naše děti jsou tak děsně chytré a okamžitě pochopí z mého zdlouhavého vyprávění o vodnících v Čechách, kde mají hledat. Taky jsme netušili, že nejenže jsou chytré, ale jsou také děsně hbité a rychlé... Prostě, než Bigoněk nenápadně oklikou došel k rybníčku, aby tak ukryl do staré vrby kokouny, už tam ta naše tulácká cháska byla. Nu, což. Tak jsme si ty bonbóny aspoň rozdělili, ocenili krásně připravenou schránku na jejich ukrytí (dobrý úkryt na kešku) a přesunuli jsme se na vydlážděný plac a ještě chvíli na sluníčku dováděli s tenisákem. Únorové „jaro“ jako vyšité...
„ Kešokmenovka“ 7. března nás zavedla do Přerova. Jsme vyzbrojeni velkými svačinami, GPS, chytrými telefony a „ zkušenými kačery".
Na přerovském nádraží pro jistotu ještě kupujeme mapu Přerova (kdyby náhodou...) a už je tu první odlov. Hned před nádražím - keš "Železniční stanice Přerov". Pravda, nebylo to tak úplně hned. Chvíli nám trvalo, než jsme si s tou navigační technikou porozumněli, ale pod vedením Hogana a Katóby nás brzy začala přece jen poslouchat. Pahovi se přestaly třást ruce, ( byl totiž pověřen funkcí vrchního navigátora a to ho dost znervóznilo) a když k tomu ještě Čokan přidal svůj technický um, bylo jasné, že to dáme! Pravda, mudlů tady bylo dost a tak jsme museli zahrát trošku divadlo s fotografováním, abychom nebyli nápadní. Snad se to povedlo, poklad byl odloven a velice pěknou skrýš objevila většina z nás. Zpyšnili jsme a s nadšením jsme pokračovali dál až ke skrýši "Pivovar Zubr". Tady už ovšem naopak většinu z nás postihla geoslepota, možná i geosluchota, ale nakonec přece jen také odloveno. Paha s Čokanem si už s GPS porozumněli a tak jsme si troufli na multinu. Souřadnice nás dovedly až k "Jasanu ztepilému". Byl opravdu ztepilý, roste tu už 130 let. Stromeček měl pro nás připraveno několik úkolů, ty jsme zjšťovali a navigátoři dosazovali naše objevené informace do vzorečků a potili se a potili. Nu, možná díky této výpravě se naučili pořádně počítat?! Po malém zakufrování nám jasan svůj poklad konečně vydal. A mohli jsme pokračovat dál ... Objevili jsme staré centrum města s jeho krásnými hradbami, uzoulinkým průchodem (naše Kozí ulička je proti tomu dálnice) a moc hezkým Horním náměstím - to je zase proti tomu našemu hodně malinkaté. V městské galerii na tomto náměstí má výstavu Duha Dlažka ke svému 25. výročí. Nedalo nám to a museli jsme nakouknout. Napřed jsme si sice vyslechli přednášku malé Pety o společenském oblečení na kulturních akcích, ale nakonec nám k návštěvě galerie dala povolení, byť klukům chyběly kravaty a holkám sukýnky. Výstava byla dost zdařilá. Je vidět, že Dlažka opravdu umí!!! Napsali jsme jim blahopřání k jejich krásným narozeninám do knihy a vyrazili na další odlov. Chvilku jsme se ještě motali ve starém centru, museli jsme dokončit pátrání pro multinu "Přerovské hradby". Tak jsme třeba objevili Masarykovo náměstí s modelem historického centra (takový máme u nás na Horním náměstí také), dohadovali jsme se chvíli nad názvem lékárny a pak znovu složitě počítali ... a - opět jsme úspěšně odlovili! Tento poklad svým kačerským důvtipem objevil malý Obláček. Neviděl na něj, ale tušil, že tam prostě je ... a byl! Pak už jsme zamířili kolem Bečvy k parku Michalov. Suprový byl totem ze starého stromu, ten jsme teda fakt obdivovali všichni. V parku jsou ukryty dva poklady - "Otesánek" a keš "Park Michalov". I tady byl odlov úspěšný a tentokrát docela rychlý. Za odměnu jsme si mohli chvilku zadovádět na dětském hřišti. A kouzlu dětské houpačky podlehli i staří – naši vůdci Hogan s Čokanem ... Byli jsme šikovní, zůstalo nám sice ještě dalších pět pokladů, z toho jeden duhový, které jsme už nestihli odlovit, ale není všem dnům konec...
V pátek 20. března ve 23,45 začalo astronomické jaro a my, podle tradice, vyrážíme na jarní víkendovku do Cakova u Litovle. Ještě jsme se ani pořádně nezabydleli a už jsme byli piráti a proháněly nás dvě strašné a děsivé pirátky Světluška a Šany, které nás napřed zatáhly na moře, (samozřejmě to bylo moře neznámé, co nenajdete na žádné mapě, znají ho pouze piráti, protože na tamní ostrůvky si ukrývají veškerý svůj lup). Mořští draci s Mrakem, Rudoocí s Kolou, Páni moří s Čokanem a Hurikáni s Romesem a jeho pobočníkem Pahou - tak tohle byly ony statečné pirátské posádky, které se vrhly do boje se vším, co jim stálo v cestě. Začali jsme hned v pátek, bojovali jsme celou sobotu (počasí nám teda fakt vyšlo) a ještě v neděli ráno někteří z nás prokazovali své znalosti a dovednosti v tradičním Plnění. Pěkně nás ty „ženské pirátské“ proháněly, šestnáct bodovaných soutěží a ještě nějaké nebodované navíc ... Souboj to byl velice vyrovnaný, vítěz však může být jen jeden a podařilo se to Rudookým (Kola, Lenka, Zubík, Déčko a Elena). V závěru našeho pobytu proběhl rovněž Kmenový sněm s velkou událostí - Veverka a Déčko složili slib a Mrak ukončil plnění 3. tábornického stupně. Nejlepší cancáky tentokrát měli Peta, Brouček, Romes a Zik. A tak Cakov nezklamal, byl opravdu skvělou přípravou na ten dlouho očekávaný jarní start!
Dubnová Kmenovka v ZOO na Svatém Kopečku nám zase vyšla! Sluníčko, teploučko a tím, že jsme se do ZOO vydali hned ráno, mohli jsme si to užít, protože kolem poledne se tam hrnuly takové davy lidí, že bychom se terénem asi jen těžko prodírali a my měli tak málo času na tu spoustu úkolů, které nás čekaly. Světluška si pro nás připravila velice náročnou, ale také hodně zajímavou hru, která donutila většinu z nás se o zvířátka v ZOO zajímat trošku víc, než jen koukat jak poskakují opice nebo jak se líná lvice vyvaluje na sluníčku... Takže třeba jsme zjistili, čím vším se opičky krmí, že je v ZOO 354 druhů zvířat, že se želva dožije až 120 let a veverka jen 10 a také třeba, že mládě orla stepního má bílou barvu... na tabulích u dětského lanového hřiště jsme si mohli ověřit svoji znalost stop, ptáků a zvířecí říše vůbec.... To se nám může hodit do Plnění, ale i ve škole. Úkolů bylo celkem 47, některé jednodušší, jiné velice náročné. K lepší orientaci měl každý soutěžní tým mapu a také byla možnost získat prémiové body - třeba za odvahu - když celý tým navštívil netopýří pavilón (věru, nic příjemného, když ti tohle zvířátko proletí nad hlavou) nebo za účast na komentovaném krmení některých zvířat, kde jsme se dozvěděli také ledasco zajímavého. Nejvíc úkolů zvládl tým pod velením Romese (Kupa, Brouček, Elenka), ti byli údýchaní ještě na zpáteční cestě autobusem domů, ale jejich nasazení jim přineslo třicet bodů nad týmem Koly, který skončil druhý...
Poslední dubnová Kmenovka by měla už vést naše stopy do Laškova na naše tábořiště, které musíme co nejvíc zušlechtit – v září nás totiž čekají 30. narozeniny našeho oddílu a chceme je slavit právě tady...
Oliška
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?