Klub Dlažka má 25 let aneb jak šly dějiny
Napsal Jaroslav Biolek, Duha klub Dlažka dne 19.prosince 2014
V lednu 1990 se to stalo. Zrealizovali jsme podzimní nápad založit klub. Spolu s Pavlem Mollinem a Tomem Komínkem a řadou dalších mladých aktivních lidí jsme dali dohromady náš klub. Kdo ještě byl na počátku? Petr Kouba, Richard Kreml, Vlastimil Zlámal, Petr Vařák a řada dalších. Akce jsme dělali už léta předem pod hlavičkou ZO SSM Velká Dlážka, v čemž jsme dále během jara pokračovali. Během jara 1990 jsme dali potřebné podklady ke schválení a od léta byl Klub Dlažka samostatný. Časem jsme vstoupili do sdružení Duha. Dlažka už 25 let sdružuje děti, mládež i dospělé, kteří se rádi baví a rádi organizují akce pro druhé. Počet členů Dlažky se posledních patnáct let pohybuje kolem pěti set, za ta léta se zde vystřídalo takřka tři tisíce členů. Hlavní náplní činnosti Dlažky jsou akce ve volném čase pro děti, mládež, rodiče s dětmi i samostatné dospělé.
Hry, klubová činnost, recese, sport a pobyt v přírodě, kultura i vzdělávací akce. Dlažka má od roku 1992 svůj asiměsíčník Dlaždič a samozřejmě svou webovou stránku www.dlazka.cz -zde můžete najít nejen akce, ale i ohlasy na ně a řadu fotek. Akce jsou jednak pro vlastní členy, ale i pro členy jiných organizací a hromadu neorganizovaných.
Kolik vedoucích a účastníků se během 25 let objevilo na akcích Dlažky? Řekneme-li tisíce vedoucích, tak to vypadá bombasticky, ale je to pravda. Máme-li po dvacet pět let v průměru třicet víkendových akcí, v létě třicet táborů a řadu pravidelných sportovních i hravých aktivit, což všechno ročně zajišťuje přes tři stovky vedoucích, pak se dostáváme k poměrně vysokému číslu. A účastníci? Za ta léta se s Dlažkou bavily tisíce dětí, mnohé z nich jsou už rodiči. A Dlažce zůstali i jako dospělí věrní. Ale taky jsou zde řady aktivních mladších i starších dospělých lidí, kteří této činnosti věnují svůj volný čas. Hrubým odhadem navštívilo akce Dlažky necelých padesát tisíc lidí. Z těchto účastníků byly minimálně dvě třetiny děti a mládež, ale taky řada dospělých.
Některé z nich baví pravidelné sportovní aktivity počínaje softbalem a ringem, přes florbal a cvičení na hudbu, až po klasické sporty – volejbal a kopanou. Jiní jsou příznivci stolních her od jednoduchých her přes šachy, taroky a scrabble až po hry náročnější. Milovníci turistiky vyráží s Dlažkou na hory, na vodu, na kola a v zimě i na lyže. Nelze zapomenout na kulturní a klubové pořady všeho druhu – od koncertů přes besedy až po speciální hravé víkendové akce. Vyvrcholením jsou letní tábory, které si každý zájemce může vybrat dle svého zájmu. Tábory hravé příměstské, tábory pro děti, tábory pro mládež i tábory pro rodiče s dětmi i samostatné dospělé patří mezi špičkové akce svého druhu.
Samostatnou kapitolou jsou vzdělávací akce pro začátečníky i pokročilé. Pro členy Dlažky a Duhy, ale i řady jiných organizací pracujících s dětmi. Školení, doškolení a semináře vždy patřily mezi základní kameny činnosti Dlažky. Jen základní školení pro začínající vedoucí absolvovalo přes dvě tisícovky mladých aktivních lidí. Vedoucí z Dlažky jsou i základem školicího centra Duhy v Přerově, které již od roku 2001 dělá školení pro hlavní vedoucí s akreditací MŠMT. A 276 úspěšných absolventů tohoto školení je slušná vizitka. Vedoucí z Dlažky se dlouhodobě podíleli na velkých akcí Duhy – jako pořadatel organizovala Dlažka řadu Duhových mostů a Duhových bran. Dlažka se podílela i na organizaci CVVZ – zejména na CVVZ 2001 v Olomouci a 2008 v Přerově, ale i na dalších.
Nejzajímavější akce Dlažky? Nejatraktivnější sportovní akcí je Velké Dláždění – v roce 2014 byl 25. ročník tohoto turnaje pro 10-11 členné smíšené týmy dospělých ve 30 druzích sportů a her (průměrná účast je 24 týmů). Další akcí je Eldorádo her a soutěží pro smíšené týmy – loni to byl 27. ročník ve znamení Boje o trůny za účasti patnácti týmů, první ročník proběhl už v roce 1985. Největší akcí pro děti jsou Dny hravých dětí v Michalově – pořádáme je už 15 let. Řadu let byly součástí Bambiriády.
A oblast kulturních aktivit? Již od počátku byla součástí pravidelné činnosti – kytarové jam sessiony, výtvarné činnosti, divadlo, recese byla jednou z hlavních složek klubové činnosti. České plesy, countrybály, Valašské bály i další Dlažka bály. Recesní víkendy i besedy, divadlo cizí i naše Divadlo bez žen. Od roku 1994 do roku 2004 jsme měli vlastní velký klub v Přerově - Předmostí, kde bylo každoročně přes dvacet koncertů a dalších kulturních aktivit. Velké akce (velké koncerty, bály, velké turnaje v deskových hrách) děláme od roku 1993 v Klubu Teplo Přerov (původně PSP), ale i jinde. Největší koncert v historii byl s Jarkem Nohavicou v roce 2010 v tenisové hale. Ale více diváků bylo na koncertech a bálech s valašským folkrockovým Fleretem – nejoblíbenější kapelou Dlažky – 24.1.2015 bude 25. společná akce! A loni proběhl již 13. ročník minifestivalu hudby a slova Hudboslovení.
Dlažka dlouhodobě patří k průkopníkům nových sportů a také k propagátorům stolních her. Ringo je jedním ze stěžejních sportů. Velký recesní turnaj Mistrovství světa týmů v ringu – v roce 2014 byl již 28. ročník a zároveň 10. ročník oficiálního Mistrovství České republiky v tomto sportu. Dlažkaři byli jedni z prvních, kteří na Moravě hráli florbal, pravidelně již od podzimu 1992. Talířovanou (dnes frisbee), dánské kuželky či šimbal si na Dlažce určitě zahrát můžete. Ringocesta neboli cesta cestou a hlavně necestou s kroužkem v ruce podél nataženého špagátu byla poprvé na akcích Dlažky. Dlouhodobě je jedním z nejpopulárnějších sportů Dlažky softbal. Od počátku činnosti patřily stolní hry k hlavní klubové činnosti Dlažky i jinde (první velká herna na CVVZ byla v Olomouci 2001). Šachy i taroky, Scrabble, Abalone, Aktivity, Bang i Ubongo – jedny z nejpopulárnějších her na akcích Dlažky. A taky Dlažka v těchto hrách pořádá pravidelně turnaje pro velké i malé.
Kde všude se konaly akce Dlažky? Samozřejmě nejvíce v dosahu Přerova (celá Morava), ale pravidelně i na jihu Čech, na Vysočině, na východu i severu Čech. Opravdu Českou republiku má Dlažka projetou takřka celou, řeky dokonce i sjeté. Kouzlu Vltavy i Lužnice, Znojemska i Českého ráje, Krkonoš i Jeseníků, Adršpachu i Českomoravské vysočiny, Valašska, jihu Čech i dalších míst nelze odolat. Do ciziny se nejčastěji jezdí na Slovensko, tamní hory mají své kouzlo – Slovenský ráj, Fatry, Tatry i další pohoří jsou nádherné. Dlouhodobá spolupráce je s Dánskem – více než dvacet společných akcí hovoří za vše. Řada turistických akcí směřovala do blízké ciziny – do Rakouska, Rumunska i Ukrajiny. Nejdále byli akce Dlažky ve Francii a ve Španělsku.
A kde se Dlažkařům asi nejvíce líbí? Asi nejoblíbenější je vlastní tábor v Rajnochovicích. Příroda tam poskytuje řadu možností aktivního vyžití a pokud se po ránu kouknete na slunečními paprsky prosvícenou orosenou louku, tak je to opravdu nádherný úvod dne. A že je tam fakt pěkně, to potvrzují i účastníci mezinárodních workcampů, které zde pořádáme od roku 2007. Účastníci, ať jsou to Číňané, Japonci nebo Korejci, Evropané – všichni jsou tamní přírodou nadšeni.
Co říci na závěr? Přijeďte si zahrát či zasportovat nebo jen tak na naše akce. Víkendy a tábory, koncerty či turnaje jsou většinou otevřené i pro nečleny. Užijete si to i vy. Zveme všechny na oslavu 25 let Dlažky do Přerova 23.-25.1.2015!
Mussur
Vzpomínka na prošlou dvacet pětku
Čtvrt století - to je doba! Vzpomínáme na akce minulé, léta uplynulá a zežloutlé fotky. Kdo si ještě teď vzpomene na diáky a promítání. Na zažloutlé cyklostylové propozice! Na pevné telefony a faxy. Na první fotoalba! Na první Dlaždiče tisknuté na kopírce a skládané ručně! Na narvané akce pro mládež! Na tělocvičny a hřiště, kde se sešlo i přes třicet lidiček! Na první tábory rodičů s dětmi, kde pivo se pilo potajmu za chatkou! Na víkendy či tábory na Týně, v Sovadině, v Karlovicích u Vrbna, v Čekyni, na Prostřední Bečvě, na Miloňově, na Otesánku, na chatách Meopty, ve Vrchlabí. Ale i na Středolesí, na Kašparově mlýně, na táboře Stavař v Podhradí nad Dyjí, na Horní Žleb, Klokočov, Budišov, Žloukovice, Slavňovice, Zátoň, Český Krumlov, Šumavské Hoštice … Tam všude se jezdilo a už nejezdí, ale o to silnější jsou vzpomínky! Ale stávající tábory mají také své kouzlo – naše Rajnochovice, Svojanov, Rešice, Zátoň, Olšanka, Spálovský mlýn a další. A co tak vzpomínky na všechny tábory všeho druhu! Na turnaje v ringu, softbalu i dalších sportech. Na Jižní cesty. Na Softbalvíkendy ještě ve stylu Járy Cimrmana. Na Velká Dláždění i Čarodějnické Dlažky, Delfinária, Bridžvíkendy, Zimní rodea … A co teprve školení, doškolení a semináře! Pravé i Levé ořechovky! Jedinečné Dlažky! A poprázdninové víkendy! Výlety do Dánska, Francie, Pyrenejí, Slovenska, ale i do Vídně! Jižní cesty! A na turistické akce od kol až po vody. Na desítku prázdninových přechodů hor! Na horolezení, bungee jumping, lanová centra, sjezdy horských řek, přejezdy zasněžených i ledových hor! Ale také na recesi - na sešlosti „mafiánské rodiny“ od elit let devadesátých až po zatím poslední letošní mafiány! Na všechna ta Eldoráda!, Na UJÁCe (Univerzity Járy Cimrmana). A to nemluvím o hromadách jídla, co se snědlo, a sudů a lahví, petek a sudů pitiva všeho druhu, co se vypilo! Na tisíce míčů, stovky stolních her a dalšího sportovního materiálu všeho druhu! Tuny rýsováčků (pro Čechy překládám rovnou – napínáčků) a papíru! Tisíce fixek, propisek, pastelek a tužek. A těch petek a odpadu – kdo nepopelařil – ten to neocení! Vzpomenu si na hodiny účtování a těch vyplněných formulářů! Na skvělé projekty i průšvihovky! Na koncerty pětadvacetiletí od Fleretu, Jarka Nohavicy, Hradišťanu, Čechomoru, Karla Plíhala, Kuře v hodinkách s Mišíkem, - 123 minut a Deep Sweden na jedné straně až po 12 lidiček na koncertu Chinaski na straně druhé! Na rockové večírky v klubu v podzemí, na pařby do kuropění, na party, countrybály, České plesy, Valašské bály, Dlažka bály a Ondrovy a Marošovy diskotéky! Těch decibelů, ohraných strun, bubnování do všeho, juchání a bejkování do ranních hodin! Miliardy not vyletěly z našich akcí až do vesmíru! Vzpomenu si na lidičky, co jezdili jako batolátka (od Jardy, přes Adámka, Myšáčka, Pavlíčka až po Peťku) a vidím dospělé osobnosti (Dzherryho, Adama, Michala, Pavla a Peťu). Vzpomenu si na mladé štíhlé borce a lepé děvy a vidím borce statné a ženy v nejlepším věku. Vzpomenu si na nespoutané živly, kteří se stali vzornými rodiči. Ale také si vzpomenu i na ty, co nejezdí, protože příroda rozhodla bohužel jinak …
Přestanu nostalgičit, zamáčknu slzu a osuším klávesnici. Dvacet pět let - to je síla! Tak ať se Dlažce vede. Těším se na oslavu!!!
Mussur
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?