Dědeček Čoko a babička Deli
Napsala Duha klub Dlažka dne 5.listopadu 2014
Začal podzim, všude žloutnou listy, večer přichází brzy, a co to tedy znamená? Přeci potáborová setkání. Dědeček Čoko a babička Deli vždy bývá takovou první zastávkou. I letos nás přivítala základna v Rajnochovicích, kde se toho hodně změnilo, místo sporťárny a dílny zde stojí nová přístavba, ještě sice není dokončená, brzy se dodělá. Účastníci, kteří zde dlouho nebyli, koukají dále a říkají si, kde je bazén? Ten tu také již nějaký ten pátek není. Předpověď slibovala sluníčko, ale ať v sobotu ráno koukám, jak chci, moc daleko nevidím, přede mnou je totiž mlha, vadí nám to?
Samozřejmě že ne, jedeme za každého počasí, na to, abychom si užili víkend, rychle se rozdělili do oddílů a jde se na to. Odpoledne byla připravená hra, kdy Čoko a Deli pašovali cukrovinky pro vnoučata přes hranice Transylvánie, Brazílie a Francie, na každé hranici museli splnit nějaký úkol a hraniční stráž poté zkoušela uhádnout, kdo má cukroví u sebe. K večeru začalo pršet, ale i v dešti se dá dělat spousta věcí, například vymýšlet s nejstarším oddílem večerníček, občas mi klesá čelist, když poslouchám tu jejich fantazii. S trochou vedení a korigování se vše podařilo secvičit a potlesk si děti zasloužili. Problém víkendu? Je moc krátký! Než jsme se pořádně rozkoukali, bylo na čase se zase sbalit a odjet.
Michal Novosad
Čokodeli báseň
Z Břeclavi k vám je to dálka, však přijet sem se musí.
Vždyť „Dlažka“ nám hned na poprvé, přirostla moc k srdci.
Hříbky prý tu do košíku, dobrovolně skáčou,
už se těším, jak Ellinka zmizí v lese s Káčou.
Přivezli jsme lampiony, na večerní tance,
ale taky slivovičku na vítání slunce.
Přístavba ať dobře slouží a stojí dlouho hrdě,
díky všem, co pracovali na ní velmi tvrdě.
Dlouhá noc je před námi a všichni, co sem jeli,
radostně teď zavolají, Vivat ČOKODELI!
Jirka Beneš
Dědeček Čoko a babička Deli
Vidina babího léta, sluníčkem zalitého tábora přes den, noční tma, ranní probleskávající paprsky skrz mlhu, krůpěje rosy pod našima nohama - to vše nás hnalo do Rajnochovic na víkendovku. Sice byla převážně mlha, ale nevadila. Vzpomínky mi říkají, že bylo výborně. Skvělé jídlo od Majky, Lenky, Jitky a Miloše počínajíc pomazánkami, pokračujíc houbovou polévkou (hmmm, ta vůně), sobotní buchtou, saláty, králíčimí či kuřecími stehýnky, čaj várnicový či jen zelený, fair trade kávička či frappéčko, francouzské vínečko na přípitek (přivezené Silvinkou a Lionelem Mussurovi) a k tomu zvuk narážejícího se Zubra ... Hudba lesa a hřiště zní po celý den a večer je střídá zvuk kytar a dalších hudebních nástrojů, rytmus bubínků a k tomu vynikající zpěvy (i když to jsem letos prospal). Chatky známé sice lehce omšelé, k tomu novější sociálky s nádhernou malbou Komiše, restaurovaná jídelna a k tomu sobotní pocit při křtu, že zde vyroste další budova, která posune náš tábor do kategorie táborů *** - to mne a určitě ani vás nenechalo chladným. A k tomu sestava elitních čokomilců setkávající se od pátku brzkých odpoledních hodin. A že nás bylo dosti - osmdesátka – je to vyrovnaný čokodelirekord ... A k tomu to správné naladění! Lampióny na večer! Skvostné dárky! Sportovní výkony po oba dny – ringo i kuželky – to byla jízda!!! Nádherné kaštanové výrobky i dolaďené plakáty na Hoptropáky! Výborná odpolední Čokodeli hra a naprosto skvostné večerníčky od dětí!
Mussur
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?