Když se řekne: „Jedeme na tábor!“
Napsala Duha klub Dlažka dne 19.září 2014
Většina z vás si představí stany nebo chatky, spacáky, tepláky, tenisky, pláštěnky, gumáky... Na Brazilský tábor s Duha klubem Dlažka jsme si balili: rozličné hudební nástroje, taneční střevíce, originální ozdoby a šperky, ale také fotbalové dresy a kopačky. Počasí bylo vskutku tropické!!! Maximální vedra s každodenním vydatným lijákem, teplé večery a noci, to vše zajistilo stoprocentní dojem amazonského pralesa. Zpívali jsme píseň v brazilské portugalštině, naučili se základní kroky v tanečním rytmu samby. Ochutnali pravé brazilské speciality. Do roztrhání těla jsme soutěžili v rozmanitých sportech (tradici každoročního úrazu při šimbalu jsme neporušili, odnesl to jeden zlomený článek prstu).
Na tomto táboře navíc došlo k nezvyklému a zároveň velmi překvapivému přírodnímu jevu, a to k vysoké koncentraci skvělých, až špičkových muzikantů. Díky nim se hudební večery plynule přelévaly do časných ranních hodin a hudební invence stále neubývaly na síle a zpěv ustupoval poslechu neskutečných preludií. Díky moc Karlovi, Ivče, Rosťovi, Vaškovi a Markovi za spoustu hudebních zážitků nejen pro fajnšmekry.
Táňa Kremerová
Brazília mía
Atirei o pau no gato mas o gato nao morreu…..omyl, vážení lusofilové (milovníci portugalštiny), neházelo se klackem po kocourovi, na přelomu července a srpna se vlnila základna v Rajnoškách v rytmu samby. Dláždilo se v tropickém deštném pralese i v ulicích Ria – zněla musica mía. Jedly se pekelně dobré pekenos, tančily bailarinos, hrálo se na tambores i violao. S lopuchem za uchem i součástmi brazilského ohozu , s jehličím v puse, s blátem na nose stíháni Trifidy plížili jsme se houštinami tropického deštného pralesa, jenž obklopuje rajnochovickou základnu. Lámaly se osobní rekordy, ohýbaly se malíčky, praskalo v kotnících. Skládaly se básně, eposy i písně, letělo se balónem. Skvělá parta krásných lidí společně vdechovala atmosféru brazilsky laděného tábora Duha klubu Dlažka. Škoda jen, že píšu v minulém čase. Díky všem. Přijedu opět žíííííííííííííííít naplno.:-)
Iva
Brazília, muzika mía!!!
Brazília, muzika mia, všechny duše propojila.
Účastníci zakrátko, hledali nejedno ztracené zvířátko.
Večerníček úspěch měl, každý svůj názor vyslovit směl.
Masky byly nasazeny, všechny klany představeny.
Sluníčko se s mraky honilo.
A nám se líbilo, že i trošku zahřmělo.
Dětičky v gumáčkách a paraplíčku, nechodí přece po sluníčku.
A co dělala prťátka? Hrála v lese zvířátka.
Sportovati každý chtěl a z odměny radost měl.
Kuchtičky se snažily a dobré jídlo nosily.
Stále bylo veselo a domů se nechtělo…
S přáním pěkného dne Kačka Duží
Naše Brazília
Brazília - muzika a sport mía byl tábor opravdu Duha klubu Dlažka v tomto rytmu. Užívali si svého jak děti v oddílech, které byly opravdu akční, tak dospělí při sportech a společných hrách. Brazília jako taková byla označena za střed světa, oázu bezpečí a radosti. Mohli se do ní dostat pouze hodní lidé, kteří nepodvádí ani nelžou, jak se všichni dozvěděli již z prvního večerníčku. Kdo takový by se snažil dostat do Brazílie, pohltil by ho prales, dokud by se nenapravil.
Hned na počátku tábora prošli všichni začátečními brazilskými úkoly, mezi kterými nesměl chybět tanec a hudba. V dalších hrách se seznamovali s brazilskými zvyky, brazilskými plantážemi kukuřice, brazilskou kávou, museli dokazovat, že jsou dostatečně obratní při prolézání, plazení ve vysoké trávě, šplhání po stromech, trefování se do terče, ale také museli být dost rychlí na ringo cestě, kterou si všichni velice přáli. Všichni si mohli také užít večerní běhací hru po stanovištích, i noční stezku odvahy plnou brazilských strašidel. Každý den poskytoval zážitky od rána až do večera, pro malé i velké, a proto se těšíme na další skvělé zážitky s těmito úžasnými účastníky na dalších akcích.
Majlinka & Raduš
Dopis rodičům z Brazílie
Drazí rodičové, posílám vzpomínku z letního tábora Duha klubu Dlažka! Je to tady hrozně fajn, všichni jsou milí a usměvaví. Tábor začal jako vždy představováním rodinných klanů, které opravdu hýřili originalitou, jsou tu brazilští fotbalisti, karnevalové roztleskávačky, tanečníci a bůhví co všechno, všichni s motivací stát se součástí brazilského lidu. Já se svým autentickým kostýmem brazilského člena hnutí hippies jsem teda zapadl perfektně. Ten večer se ještě hrálo a zpívalo a někteří aktivisté to, pokud vím, protáhli až do rána! Inu Brazílie je pověstná nekonečnými večírky a neúnavnými tanečníky, kterých je tady opravdu dostatek. Brazilský lid je prostě neúnavný, ať už jde o lovení zvěře v amazonském pralese, či oslavu narozenin největšího brazilského majitele balónů. Čeká nás ještě pár dní, tak doufám, že se ještě stihnete uvolnit z práce a nasbírat energii na poslední pořádnou brazilskou pařbu!
Karel
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?