Napsal Michal Novosad, Duha klub Dlažka dne 19.prosince 2013
Již podruhé v tomhle roce jsme se s Májou a Martinem rozhodli uspořádat víkendovou akci pro děti, tentokrát v předvánočním termínu. Ani jeden z Nás nečekal tak velkou účast (všem, kteří tuto akci propagovali, vřele děkujeme). 13 dětí, to byl finální počet.
Pátek
Pohádkový víkend začíná! Kromě stálých tváří, jsme byli rádi, že se v klubu objevili i nové děti, protože jsme je neznali, byly připravené seznamovací hry, které všechny bavili. Čas letěl a bylo potřeba se trochu i hýbat. Mumie! Hra velmi jednoduchá, jedná se omotání jednoho člena papírem a udělat z něj mumii. Klub pomalu praskal ve všech smíchy. Odpoledne vystřídal večer a byl čas na večeři. Kdo chtěl, mohl si poté zahrát nějakou stolní hru, malovat si, nebo si jen tak povídat. Večerka si přiřítila a rychle vyčistit zuby a spát. Koukám po klubu a říkám si, jak se sem všichni VEJDOU? Podařilo se a všichni si našli své místečko, kde prožijí noc. Pohádka a spát.
Sobota
Budíček byl naplánovaný na půl 8, první den to ještě problém nebyl, většina dětí byla vzhůru pomalu už od sedmi. Cornflejky, mléko, pečivo a jiné tohle vše bylo připraveno na snídani. Dopolední program jsme měli strávit v tělocvičně na základní škole Velká Dlažka. Ale jak se občas stává, ne vždy jde vše, tak jak bychom si připravili, v tělocvičně se hrál volejbal. Vadí nám to snad? Určitě ne, místo v tělocvičně jsme se šli projít a skončili v parku Michalov, Tady si každý přišel na své, ať už lození po průlezkách, kopání, balónem, nebo házení ringo kroužkem. Je všeobecně známo, že když se člověk dobře baví, čas velmi letí. Odcházíme a jdeme na oběd do restaurace, kde Nás čeká dobrý vývar a smažený sír s hranolky. Někteří byli po dopoledním programu celkem unavení, takže první část odpoledne byla ve znamení odpočinku, her a jiných. Kolem čtvrté hodiny jsme se dostali doté tělocvičny. Hrála se vybíjená, sanitka a mnoho jiného. Kdyby jen šel ten čas zastavit nebo aspoň zpomalit. Nastává večer, pro děti byla připravená menší diskotéka, která si většině líbila a pokud někdo neměl chuť zrovna tancovat tak si povídal nebo něco hrál. Než se šlo spát, bylo potřeba vyhodnotit soutěže a hry. Zbývá pár minut a tak si ještě něco zahrajeme, poklička, šklebení obličejů nebo detektivové, takové uklidňující hry.
Rozložit karimatky a spacáky, převléknout se a spát. Všichni byli unavení, takže usnuli velice rychle.
Neděle
Je tu konec. Rozdíl mezi sobotním a nedělním ránem byl obrovský. V sobotu se bylo vzhůru dřív, než byl budíček, ovšem v neděli to bylo přesně naopak, budíček jsme málem všichni prospali. Sbalit se, naposledy si něco zahrát a společně se zasmát. Každé z dětí, dostalo diplom a nějakou odměnu. Pomalu odcházejí s úsměvy na tváři a slibují, že zas určitě někdy přijdou. To nás samozřejmě všechny těší. Zbývá už jen uklidit a této víkendovce povědět AHOJ.
Michal
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
Duha má za sebou více než 35 letou historii. Zajímá vás, jak v roce 1989 vznikala?