Pomoc velmi často potřebují i zdravé většinové děti

07.03.2012, Ostrava /DENÍK PŘEDSTAVUJE/ - "Pomoc velmi často potřebují i zdravé většinové děti", říká Stanislava Kantorová, vedoucí otevřeného klubu Ulice pro děti a mládež v Ostravě-Zábřehu.

"Ale já nejsem věčně usměvavý typ, co je za všech okolností pozitivní a dobře naladěný. Mám ráda i špatnou náladu", reagovala na mou žádost o rozhovor pro seriál Deníku Ženy s energií, který pravidelně vychází v samostatné příloze úterního Deníku Ostrava plus. Nakonec ale souhlasila.

 


Stanislava Kantorová Autor: Deník/Pavel Sonnek

Stanislava Kantorová patří k ženám, pro které se jejich práce stala koníčkem. Ještě před mateřskou se díky svému ekonomickému vzdělání živila jako daňová účetní. V roce 2005 ale založila sdružení Duha Wings a od té doby se intenzivně věnuje práci s  dětmi a mládeží.

 

„Nejenomže mě to baví, ale beru to i jako své poslání, závazek a hlavně zatraceně dobrou investici. Všechno, co investujeme do dětí a mladých, všechen čas i energie, se nám vrátí. V nich je naše budoucnost, a jak je vychováme, jak jim pomůžeme překonávat jejich problémy a starosti, to se pak odrazí nejen na jejich chování k  nám, ale na budoucnosti celé společnosti,“ říká Stanislava Kantorová, sama matka syna a dcery, kteří letos oslaví sedmnáct a čtrnáct let.

Přehlížený potenciál

Volnočasovým aktivitám dětí a mládeže zejména ze sociálně slabších a neúplných rodin, i když to tak sama nerada nazývá, se věnuje zhruba osm let.

„Hodně se mluví o podpoře menšinových skupin, zdravotně postižených, což je samozřejmě správné, ale kdo pomůže zdravým a chytrým dětem, kterým jen chybí pevné rodinné zázemí? Dospívání je nebezpečné pro každého. V tomhle věku se dělají všeobecně stále stejné chyby, a my jim můžeme mnohdy zabránit. Pokud se ale o to ani nepokusíme, ztrácíme v těchto mladých lidech spoustu dobrého potenciálu. Samozřejmě, někdy to nevyjde, ale tak to funguje i v životě. Něco se povede, něco ne. Ale proto nesmíme nad všemi lámat hůl,“ zamýšlí se vážně Stanislava Kantorová nad smyslem otevřeného klubu.

Relaxace v přírodě

Protože hodně návštěvníků otevřeného klubu Ulice je tzv. sledovaných, to znamená pod dohledem sociálních pracovnic a  kurátorů, přichází do styku i se smutnými osudy a případy, kdy pomoci nemůže ani ona, byť by sebevíc chtěla. Jak se s těmito situacemi vyrovnává? „Nejlépe si vyčistím hlavu v přírodě. Pravidelně každý týden vyrážím do Beskyd. Člověk si při dlouhých túrách skvěle utřepe myšlenky, načerpá sílu a mnohdy mě napadne i něco nového k programu sdružení a  aktivitám pro děti,“ říká již opět s úsměvem.

Budoucnost je nejistá

Šetří se všude. A protože financování klubu Ulice je závislé především na získaných dotacích a grantech, jsou jeho příjmy rok od roku nižší. „Samozřejmě, že se bojím, že to tu budu muset jednou zavřít, ale dokud to půjde, budu se snažit, aby se to nestalo. Počítám i  s variantou, že budu muset do jiné práce, ale této činnosti se chci věnovat dál. Nejsem na to sama. Pomáhá spousta dobrovolníků, kteří sem taky docházejí po zaměstnání, a za to jim moc, opravdu hodně moc děkuji. To tam, prosím, napište,“ uzavírá naše povídání Stanislava Kantorová.

Stručně

Vysněná dovolená:

Mongo ma Ndemi, Kamerun

Oblíbená kniha:

Ta, kterou právě čtu

Oblíbená činnost:

Sport všeobecně, hlavně turistika

K TÉMATU: Proč otevřený klub?

Otevřený klub se snaží nabídnout dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením smysluplné trávení volného času jako alternativu k životu „na ulici“. Funguje jako prevence negativních společenských jevů (bezcílné potulování se ulicemi, vandalismus, experimentování s drogami a podobně).