sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi

Tuláci v Bradavicích

Napsala Duha Tuláci Olomouc dne 15.září 2021

Je poslední červencový týden, v Olomouci ještě čeká děti víc jak měsíc prázdnin - v Bradavicích začíná nový školní rok. Škola čar a kouzel čeká na nové studenty! Rod Soviček, (nejmladší členové našeho oddílu) vyráží směr Laškov. Napřed vláček a pak pěkně po svých až na "tulácké" tábořiště. Vše vypadá v pohodě.

Obrázková galerie. Klikněte na některý z náhledů.

Stany stojí, Sovy (rod starších Tuláků) a Kiváci (Tuláci dospěláci) nás mile vítají, ubytováváme se, oblékáme hábity, které po nás pár dnů před odjezdem požadovala sova Hedvika a celí natěšení se srocujeme kolem Lucipera. Ta však naše krásné kouzelnické šatstvo nevidí (copak je slepá?) a prý jestli jsme byli na nástupišti 9 a 3/4. Tak na nástupišti jsme byli: Olomouc -město a taky v Náměšti, ale "9 a 3/4"? Tak prý ať jdeme zpátky na vlak! Nechápeme, zmateně na ni čučíme, ale myslí to vážně! Nadšení je to tam, rozpačitě odcházíme, čekáme, že nás zavolá zpátky, nějaký fórek? Nevolá. Jdeme. A ejhle, kousek za tábořištěm se tyčí zeď, nástupiště a taky to "9 a 3/4". To jsou teda kouzla, předtím to tu fakt nebylo. Jdeme do toho, prorážíme zeď a rázem jsme, představte si, v Bradavicích... Další kouzlo. A to není všechno. Táborový kruh se najednou změnil ve Velkou síň, lampióny, je tam i stůl s dobrotami a u něj celý bradavický profesorský sbor. Z Lucipera je profesorka Minerva Mc Gonagallová a je tu i mluvící klobouk (a fakt mluví), který nás přiřazuje do jednotlivých kolejí. Proslovy a poučení (jako v každé škole) a můžeme začít... Protože nemáme žádné pomůcky, vydáváme se do Příčné ulice na nákup školních potřeb. Hodíme „letax“ (písek) a šup–jsme tam. To fakt nemá chybu. V Gringotově bance si vyzvedáváme peníze (klíče v prostoru, haba klíčů, ale jen jeden je ten pravý k otevření trezoru – běháme, hledáme...nervičky). Následuje knihkupectví Krucánky a Kaňoury–tam nás mají zásobit odbornou literaturou. Jenže sotva tam vstoupíme, průvan rozháže všechny stránky Lexikonu čar a kouzel po celé lesní knihovně a my jsme "namydlení". Úkol jasný–posbírat! A pozor–v některých policích jsou "žravé knihy", koho chytí, toho musí madam Pomfreyová ošetřit. Statečně listy lexikonu skládáme k sobě a sbíráme další bodíky za správnou dvojici "kouzlo–jeho význam" (kdopak už je v obraze?). A ještě potřebujeme také kouzelné hůlky–další obchod. (Losujeme si čísla, hůlky jsou rozmístěny po lese, u každé je 5 karet s čísly. Najdu hůlku, kouknu na skryté číslo, je-li shoda, je moje, není-li, hledám dál, hůlka mne nepřijala.) Můžeme si "koupit" i  „Kratochvílné kouzelnické kejkle“, aby bylo ve škole taky trochu veselo, ne? (V prostoru je spousta lístků, některé s obrázkem. Ke stromu jsou přivázaní strážci, chytají nás. Koho chytí, musí na ošetření k madam Pomfreyové –vděčný to "strom života"). Vítězí ten, kdo má nejvíc lístků a každý může po celou dobu táboření používat kartičky s obrázky. Nahlas zavolá kouzlo, které karta představuje, lístek roztrhne a ostatní kolem musí ihned reagovat. Tak třeba "Šípková Růženka" uspí–všichni kolem tebe musí ztuhnout. (Super bylo použití tohoto kouzla Lexou v umývárně při čištění zubů, fakt jsme ji za to milovali). Takové "Mobilitus" vám zaručilo odnos vašeho těla kamkoliv, nejčastěji od stanů do umývárny. "Umulus" byl hodně žádaný–byl vám umyt ešus človíčkem, kterého jste okouzlili. Legrace byla u "Čáry máry fuk"–to všichni kolem vás museli do 10 sekund zmizet... Pořizujeme si i "hábity pro každou příležitost" a nákupy jsou ukončeny, večer už máme vše potřebné k úspěšnému studiu (a první bodíky na kontě v podobě fazolí)... Další dny jsou ve znamení "učení se" od rána do večera – tak třeba profesorka Prýtová nás zasvěcuje do tajemství bylinek a lektvarů, přesazujeme mandragory, teleportujeme, vyrábíme provazy a nádoby z přírodnin. A poprvé o sobě dávají vědět smrtijedi–stopy po nich jsou všude kolem nás. Ach jo! Alastor Moody nás trénuje v kouzelnických dovednostech a týmové spolupráci–Homologické řady, Odtrhovaná, Balonková… Mladší kouzelníci vyrábějí zlatonky, soupeří v kouzlení "Vingalius leviosa" a také loví kouzelné penízky ostřelováni vodní stříkačkou Lucipera, vlastně profesorky Mc Gonagallové... Vyvrcholením dne je turnaj ve famfrpálu se zlatonkou Cipískem (nádherně živá zlatonka)... Hagrid se ujal tréningu našich kouzelnických smyslů. Tradičně nám zapršelo a tak se skrýváme ve velkém týpku nad oblíbenou Elektrikou, Plácanou, Aktivitami… No prostě šprtali jsme kouzlení o stošest, ale přece jen jsme si našli i časový prostor pro civilnější činnosti–pomáhali jsme se dřevem, škrabali brambory, střídali se ve služebce… Z tradičních praxí letos proběhla lukostřelba, střelba ze vzduchovky a lasování. Ve všech těchto činnostech jsme byli mimořádně úspěšní. Asi úplně nejvíc v porovnání s předcházejícími léty. A také jsme prožili velice slavnostní událost–slib nováčků. Tuláky se stali Lexa, Kangi, Šotánka, Brepta a Hasoň. Parádně jsme si to užívali od rána až do večera. Velcí i malí. ALE–Není nebe bez mráčků, říká se. Pohodu nám tu narušovali pořád ti smrtijedové, celou dobu nás tu pronásledovali a jejich zákeřnost se čím dál víc stupňovala. Tak třeba nám zmrazili i skřítka Dobbyho, ohrožovali nejen nás, ale celou školu a naši profesoři si s nimi už fakt nevěděli rady. Kouzlit umí skvěle, ale sil jim ubývá. Vždyť takový Brumbál má už 158 let! (Pamatuje ještě Harryho Pottera jako studenta a ten je už dneska na ministerstvu kouzel šéfem!) Jsme prý nejšikovnější ročník nováčků, musíme pomoct, musíme školu zachránit! Máme v tom jasno! Profesory někam uklidíme a smrtijedům se odvážně postavíme! A když nám Věstník zavěští blížící se nebezpečí, jdeme do toho–je tu závěrečná hra propojující úkoly v terénu, které jednotlivým kolejím dodávají bojovou sílu a skvělou deskovou hru Karak (vlastní boj se smrtijedy) Je to napínavé, dramatické a je u toho i legrace... Samozřejmě vítězíme, škola čar a kouzel je zachráněna, školní rok v Bradavicích skončil tak rychle jak začal a nám zůstanou už jen vzpomínky. Ale stálo to za to!!!


Přečtěte si o nás

členství

Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.


historie

Duha má za sebou více než 25 letou historii. Zajímává vás, jak v roce 1989 vznikala?


napsali o nás

Čas od času o nás někdo něco napíše. Dělá nám to radost, o kterou se s vámi rádi podělíme.


výroční zprávy


stanovy


Naše programy

trochujinak - zkus workcamp

Máš chuť pomáhat? Chceš si vyzkoušet zajímavou práci? Chceš vytvářet skutečné hodnoty s partou skvělých dobrovolníků? Láká tě USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie či Asie? Nebo chceš procestovat Evropu? Zkus Workcamp!

TOPlist